Článek
Strana tvrzení, že by peníze byly pro ni, odmítá. K dohledání nejsou ani v jejím oficiálním účetnictví.
Řekl, že potřebují překlenout nějaké období v ODS
Jakoukoliv souvislost se stranou i svojí osobou vylučuje také bratr dlužníka a poslanec Zbyněk Stanjura. „Absolutně vylučuji, že by předmětná půjčka měla jakoukoli spojitost s činností Občanské demokratické strany, a jak mě bratr ujistil, ani takové tvrzení nikdy při sjednávání půjčky neuvedl,“ napsal Právu předseda poslanců ODS.
Spojitost mezi půjčkou a stranou odmítá také tisková mluvčí Občanských demokratů Jana Havelková.
„ODS nikdy nepřijala žádný dar od pana Libora Stanjury. Nikdy nebyl členem ODS a ani nebyl pověřen jednáním v souvislosti s dary naší politické strany. Jedná se tedy o soukromou záležitost, popřípadě odpovědnost pana Libora Stanjury,“ uvedla za stranu Havelková.
Libor Stanjura nesplacenou půjčku u soudu přiznal, ale tvrdil, že šlo jen o 50 000 eur.
Bydliště na úřadě
Krajský soud v Praze na konci roku 2016 však Stanjurovo tvrzení zamítl a nařídil mu zaplatit sto tisíc eur a úroky. Když tak neučinil, celá věc se dostala na stůl exekutora Predraga Kohoutka z Tábora, který věc řeší.
V období, kdy si Stanjura půjčoval peníze, byl předsedou ODS a zároveň premiérem Petr Nečas a finance měl na starosti současný hlavní manažer strany Jan Kočí.
Schylovalo se k prezidentským volbám v lednu 2013, v nichž za ODS kandidoval Přemysl Sobotka. Většinu z patnáctimiliónových nákladů na kampaň mu financovala strana.
Stanjura se s věřitelem, jehož identitu Právo zná, seznámil při studiu. Tehdy se prý spřátelili. „Řekl mi, že potřebují překlenout nějaké období v ODS,“ řekl Právu muž, jenž Stanjurovi v roce 2012 peníze půjčil. Je ochoten to zopakovat u soudu.
Právo se pokusilo Libora Stanjuru zastihnout na několika telefonních číslech, ale neúspěšně. Čísla byla buďto neplatná, nebo na volání nereagoval. Oficiální bydliště má nahlášené na obecním úřadě v Řitce na Praze-západ.
„Kdyby si půjčoval na dovolenou nebo na auto, tak mu to nepůjčím. Toto vypadalo velmi rozumně, dostali se do nějaké prekérní situace a potřebovali ji překlenout, tak jsem byl ochotný mu pomoci,“ doplnil muž.
Pohledávku už prodal
Společně podepsali na začátku prosince 2012 směnku na částku sto tisíc eur s dobou splatnosti do 30. 6. 2013. Stanjura však do data uvedeného na směnce peníze nevrátil a v roce 2016 došlo i na zmíněný soud.
Od září je držitelem pohledávky Jan Marcinek (53) ze Zlína. Muž, který byl v minulosti třináct let trestně stíhaný, z toho více než dva roky vazebně, kvůli možnému podílu na vraždách moravských podnikatelů souvisejících s tzv. kauzou lehkých topných olejů v 90. letech. Soudy ho však obžaloby v roce 2013 pravomocně zprostily.
„Marně jsem se zkoušel zkontaktovat s panem Stanjurou. A pak přes známého přišel pan Marcinek a řekl, že by měl o tu pohledávku zájem. Když pan Stanjura znovu nereagoval, neměl jsem jinou možnost než pohledávku postoupit,“ řekl Právu muž. Stejně jako Marcinek odmítl sdělit, za jakých podmínek. Exekutor v době vydání článku o postoupení pohledávky Marcinkovi nevěděl.