Článek
Pro zavedení povinné vojny se během debaty pořádané na tn.cz jasně vyslovili jen tři kandidáti. „Povinný vojenský výcvik by měl být mezi třemi až šesti měsíci, klidně mohou večer jezdit domů. Takto to má vymyšleno Švýcarsko, a tu zemi nikdo nikdy nenapadl,“ řekl Petr Hannig.
„Přimlouvám se, aby se zvažovalo silně navýšit aktivní zálohy na 15 až 20 tisíc lidí, anebo zavést tříměsíční základní výcvik pro všechny mladé muže,“ řekl Jiří Hynek s tím, že uvažovat o zvyšování stavů v době krize je pozdě.
Kvůli disciplíně by se povinné vojně nebránil ani Vratislav Kulhánek. „Tříměsíční nebo půlroční výcvik by vůbec neškodil,“ uvedl.
Ostatní kandidáti by se k povinné vojně vrátit nechtěli. „Je třeba posilovat a modernizovat armádu, budovat zálohy, spolupracovat v NATO. Za tříměsíční službu by se mnozí dnešní mamánci naučili stlát postele, ale to není smysl základní služby,“ uvedl Jiří Drahoš.
Důraz na aktivní zálohy
Podle Mirka Topolánka by povinná vojna byla cesta zpět. „I když bych si přál, aby si kluci naučili zavazovat kanady a naučili se střílet, tak daleko větší význam mají aktivní zálohy,“ prohlásil.
Proti slovům o mamáncích se naopak ohradil nejmladší kandidát Marek Hilšer. „Zavádění povinné vojny vidím jako přežitek, jsem pro profesionální armádu a aktivní zálohy, ale nechci, aby se o mladých lidech říkalo, že jsou mamánci. Jsou stejní, jako jste byli vy za mlada,“ řekl Drahošovi.
Podle Michala Horáčka armáda musí být dostatečně vyzbrojena, na což prý ani stávající prezident Zeman ani exprezident Klaus nekladli důraz. „Máme dvě nevybavené brigády,“ poznamenal.
Pavel Fischer odpověděl, že obrana státu je otázka politická, kterou nemůže rozhodnout sám. Podle svých slov v případě, že by byla taková vůle, tak by se jí nebránil. „Když bude potřeba jsem připraven možnost, aby mladí muži a ženy šli na nějaký výcvik,“ prohlásil.