Branná výchova znovu do lavic? Školy jsou proti, bojí se přetížení žáků

Právem oslovení ředitelé škol mají hlavně obavy z přetížení žáků. Právo už psalo, že nezvládají ani povinný druhý jazyk na druhém stupni, ani rozšíření tělocviku, natož nový předmět.

„Nedovedu si představit, na úkor jakého předmětu bychom brannou výchovu zařadili. Navýšení počtu hodin v rozvrhu žáků mi připadá nevhodné z hlediska jejich přetížení,“ řekla Právu ředitelka školy ve Staňkově na Domažlicku Jitka Suchá.

Ředitelka základní školy z Ústí nad Labem Romana Grohová si myslí, že branná i vlastenecká témata jsou dostatečně vyučována. „Nevím, jestli je potřeba něco měnit, je to dostatečně integrováno například do výchovy k občanství nebo do výchovy ke zdraví,“ řekla Právu.

Jediné, co by podle ní dávalo smysl, by byly projektové dny o obraně. Armáda už podobné dny na školách pořádá v rámci programu POKOS - tedy přípravy občanů k obraně státu.

Ministryně Šlechtová má podle svých slov ambici zavést předmět, který by se mohl učit jednou za čtrnáct dní. „Ráda bych zavedla brannou výchovu do středních, ale i základních škol, mohli bychom si tak vychovat budoucí generaci vojáků a policistů,“ řekla Právu Šlechtová.

Předmět by se podle ní neměl jmenovat branná výchova, ale civilní příprava k obraně státu, aby si to lidé nespojovali s pytlíky na rukou a nohou a s pláštěnkami jako v minulosti.

Šlechtová odkázala na průzkumy, že žáci a studenti nevědí, jak se zachovat v krizových situacích, jak se chovat při nehodě, na horách nebo jak poskytnout první pomoc.

„Děti nevědí, jak se zachovat, kdyby např. do školy přišel terorista nebo střelec, zda zalézt pod stůl, nebo utíkat,“ dodala ministryně. Součástí předmětu by měla podle ní být i výchova k vlastenectví a hrdosti ke své zemi.

Otázkou je, zda najde ministryně na politické scéně ke svému cíli spojence. Fanynkou branné výchovy je třeba šéfka branného výboru Sněmovny Jana Černochová (ODS).

Proti jsou jednoznačně piráti. „Chceme svobodné školy s přátelskou atmosférou motivující k všestrannému rozvoji, není správnou cestou žáky více svazovat povinnými předměty,“ řekl člen školského výboru Sněmovny Lukáš Bartoň. Dodal, že ministerstvo školství by mělo „citlivě reagovat na potřeby doby a budoucnosti, nikoliv na agendu ministerstva obrany“.

Také předseda STAN a bývalý učitel Petr Gazdík si nemyslí, že by speciální předmět byl rozumným nápadem, ale přivítal by např. několikadenní kurz praktických dovedností.

„Když je možný lyžařský kurz, tak proč by nešlo zavést kurz krizové přípravy,“ řekl Právu Gazdík.

Ministr školství Robert Plaga (ANO) veřejnost i učitele uklidňuje. Právu řekl, že už dnes mohou školy prvky branné výchovy učit a že mezi školstvím a obranou probíhá pouze debata o tom, jak téma obrany státu či pomoci bližním ve školách více posílit.

„Není to diskuse o zavádění nového předmětu, ale o problematice, která už je dnes obsažena ve stávajících rámcových vzdělávacích programech,“ řekl Právu ministr. Dodal, že by byl příznivcem toho, aby se do výuky pouze více zapojili odborníci z praxe, tedy vojáci, policisté či zdravotníci.