Článek
Bobošíková usilovala o senátorské křeslo v Praze 10, ale oslovit dostatečný počet Pražanů se jí nepodařilo. Se ziskem 9,2 procenta hlasů skončila na čtvrtém místě bez šance na postup do druhého kola.
V Praze, v šesté městské části, kandidoval také bývalý ministr zahraničních věcí Jan Kohout, který působil ve výjimečně populární úřednické vláda Jana Fischera. V barvách ČSSD získal vysoký počet hlasů - 19,2 procenta, ale na matadory Bedřicha Moldana (TOP 09) ani Petra Bratského (ODS) to nestačilo.
Neuspěl ani další exministr zahraničí Josef Zieleniec (za VV), který figuroval ve vládách Václava Klause. Také on disponoval ke konci hlasování vysokým počtem 18,3 procenta hlasů. Předčili jej ale kandidáti ODS a ČSSD.
S velkým očekáváním byl sledován souboj žen v Kutné Hoře, kde o křeslo v horní komoře usilovaly z politiky dobře známé čtyři ženy, avšak z dramatu sešlo. Voliči nakonec upřednostnili muže. Kandidátka suverenity Jana Volfová získala podporu sotva tří procent, místopředsedkyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová 5,6 procenta a šéfka DSZ Olga Zubová 5,9 procenta. Nejlépe z tzv. dívčí války vyšla manželka expremiéra Mirka Topolánka Lucie Talmanová (ODS), která s 12,6 procenta obsadila čestné třetí místo.
V Ústí nad Orlicí překvapivě nebude ani obhajovat svůj mandát Ludmila Müllerová (TOP 09), které ani zisk 18,3 procenta hlasů nepomohl do druhého kola. V tomto obvodu se chtěl do Senátu dostat také v dresu SPOZ prostořeký odborář Jaromír Dušek, ale podpořilo ho jen 8,3 procenta lidí.
O návrat do vysoké politiky se pokusil v Jihlavě někdejší šéf lidovců a bývalý místopředseda Sněmovny Jan Kasal, kterému krach KDU-ČSL v jarních volbách zabránil vstupu do Sněmovny. Avšak ani z kandidátky VV se do parlamentu nedostal, byť dostal 11 procent hlasů. Další velký návrat do nejvyšších pater chtěl ve stejném obvodu podniknout z kandidátky zemanovců také bývalý ministr školství Eduard Zeman, který působil ve vládě Miloše Zemana. Zopakoval si však jen neúspěch z roku 2006, tentokrát ovšem skončil s fiaskem dvouprocentního zisku hlasů.
Naděje vkládala Suverenita ještě do Jana Rytíře v Olomouci, jenže i toto želízko v ohni pohořelo. Právník, známý například tím, že jako první začal brojit proti komandům ČEZ, získal jen 5,6 procenta.
Snahy extremistů o dobytí parlamentu byly i při těchto volbách marné. Vůdce populistické krajní pravice DSSS Tomáš Vandas se o to pokoušel v problematické oblasti města Most, ale s 5,1 procenta skončil na předposledním místě. Za pozornost stojí, že mu bylo ochotno dát svůj hlas přes 1 700 lidí.