Odpad, protáhlé obličeje. Brambory z ciziny z jednoho řetězce při degustaci totálně propadly

„Byl jsem nakupovat v Třebíči v obchodě jednoho řetězce. Uviděl jsem tam na pohled krásné brambory, a tak jsem je pro účely degustace koupil,“ popsal místopředseda tamní aktivní organizace Českého zahrádkářského svazu Miroslav Muška, jak se neobvyklý sortiment do testu dostal. Tradiční akce s vysokou úrovní se totiž primárně zaměřuje na hodnocení odrůd brambor vypěstovaných v tuzemsku, zejména na Vysočině.

Na letošních 28 odrůd z českých zahrad a polí stačily degustátorům pro stanovení kompletního pořadí při hodnocení chuti necelé 1,3 bodu oficiální stupnice. Rozdíly mezi nimi byly v setinách až desetinách, nejchutnější nasbíraly od tří desítek ochutnávačů průměrnou známku 2,81 a nejhorším výsledkem byla hodnota 4,07. Uvařený „cizinec“ nejdřív hodnotitelům protáhl obličeje a posléze si vysloužil známku 5,52. V archivované historii zdejších degustací byl podle Miroslava Mušky dosud nejhorší výsledek 4,16.

Nelichotivé známky dostala dovozová odrůda i u dalších hodnocených vlastností. Konkretizovat však nelze, z hlediska předpisů bylo všechno v pořádku.

„Jde o velmi ranou odrůdu, která je výborná krátce po sklizni. Ale v lednu to je asi tak, jako kdyby vám někdo dal v tuto dobu ke konzumaci letní jablka,“ přiblížil místopředseda třebíčských zahrádkářů. Po uvaření ve slupce měla vodnatá našedivělá dužina na omak konzistenci přezrálého kiwi a chuť velmi mdlou.

„Zboží ze zahraničí bývá problém,“ potvrdil předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Jak ale upozornil, povědomost spotřebitelů o odrůdách je malá, zákazníci se v obchodech orientují podle vzhledu, a ten u umytých syrových brambor neměl chybu. „Stěžovat si snad můžete, ale že vám odrůda nechutnala, asi nebude stěžejní argument, pokud bude zboží splňovat předepsané parametry,“ posteskl si Králíček, že každá rada je tady drahá.

To víceméně potvrdil i mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) Pavel Kopřiva. Jakostní požadavky na konzumní brambory jsou podle jeho slov dány vyhláškou, ale většinou se jedná o nepřítomnost vad. „Pokud jde o senzorické vlastnosti, je pouze požadováno, aby byly prosté cizích pachů a příchutí. Jiné smyslové požadavky na konzumní brambory nejsou stanoveny,“ popsal.

To, co si spotřebitelé nakonec donesou v tašce domů, navíc ovlivňují i další okolnosti, například skladování či manipulace.

Jak ale poradil předseda představenstva a. s. Zeras z Radostína nad Oslavou František Toman, rané brambory by se měly zkonzumovat do Vánoc, pak je namístě dát přednost vyzrálejším pozdnějším druhům. V obchodě by přitom údaje o základním rozlišení druhů brambor, jak podle varných vlastností, tak podle délky zrání, měly být uvedeny, stejně jako místo původu.

Podle většiny dotázaných tak zákazníkům nezbývá než si všímat, která odrůda jim chutná, tu poptávat a držet se těch prodejců, u nichž vždy byli s kvalitou spokojeni.