Článek
Ve videu je zřetelné, že vlk si mladíka v lese všimne, zpozorní a běží k němu. Sekan reaguje ve vypjaté chvíli několika jadrnými pokřiky. Vlk si z toho ale zase tolik nedělá a přibíhá téměř až k němu obloukem zprava. Pak mu dá mladík spršku pepřovým sprejem. Vlk stáhne ocas mezi zadní nohy a prchá.
„V životě jsem neviděl vlka, jako byl tento. Lidé z parku mi říkali, že na mě útočit nechtěl. Ten vlk šel ale fakt přímo na mě, bral mě jako kořist,“ zhodnotil situaci Sekan.
Ten chce být hajným a dokončuje sportovní gymnázium ve Vimperku. Bude se hlásit na lesnickou fakultu. „Les je můj život. S vlky už jsem se setkal. Například krátce předtím jsem viděl tři. Když mě spatřili, chovali se ale úplně jinak, utíkali. Byli plaší. Tenhle ne, vím, co jsem zažil,“ ujistil. O tom, co by se stalo, kdyby neměl pepřový sprej, nebo začal utíkat, nechtěl ani spekulovat.
Podle něho ztrácí vlci, kterých na Šumavě přibývá, i plachost. „Měla by se zvážit jejich regulace,“ podotkl.
Mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák uvedl, že se jedná o unikátní video setkání člověka s vlkem. Že by chtěla tato psovitá šelma útočit, ale striktně odmítá. „Video jsme samozřejmě v parku studovali i s odborníky z agentury ochrany přírody a krajiny. Jsme přesvědčení, že vlk se choval přirozeně, a nikoliv nebezpečně,“ konstatoval mluvčí parku.
Na místo, kde k setkání došlo, se zaměstnanci parku byli i podívat. „Mladík šel lesem, který byl velmi těžce prostupný. Vlk si jej všimnul a je možné, že se setkal s člověkem vůbec poprvé. Mladík telefonoval a zřejmě vlka upoutal právě hlas. Ze zvědavosti se přiblížil a snažil se utéct právě zprava. Tedy po cestě, kterou mladík přišel, možná že to byla jediná, kterou vlk znal,“ uvažoval Dvořák.
Zdůrazňoval, že vlk nezaujímá na videu útočný postoj, ale snaží se uniknout. „Podobná setkání popisují i zaměstnanci parku,“ podotkl mluvčí. Podle monitorovacího obojku u jiného vlka pak správci parku zjistili, že místo je vlky velmi oblíbené.
Před vlky se nesmí utíkat
Při setkání s vlkem radí ochranáři přírody hlavně klid, ale člověk na sebe prý musí upozornit. „Je dobré dát o sobě vědět. Aby si zvíře všimlo, že je tam. Například křičet a mávat rukama, ale neutíkat a chovat se zároveň v klidu. I když je to v takové chvíli složité,“ dodal Dvořák. Ze zkušeností jeho kolegů a dalších lidí, kteří se s vlky setkali, plyne, že se nikdy nechovali agresivně.
Správa Národního parku Šumava eviduje asi sedm lokalit s vlky a jejich počet se pohybuje mezi 32 a 38 jedinci.