Článek
Bradáčová tehdy Martince nařkla z toho, že na ni uměle vyrobil kauzu a „prodal“ ji médiím a také že jeho podřízení nezákonně obcházejí při vyšetřování státní zástupce, což vedlo k jeho rezignaci. Kontrola provedená vedením policie ale nic takového neprokázala a Martinec následně podal na Bradáčovou trestní oznámení pro křivé obvinění.
To policie v dubnu podle zjištění Práva vyhodnotila jako neopodstatněné a uložila ho k ledu. „Věc byla odložena, aniž by byly zahájeny úkony trestního řízení,“ řekla Právu pražská policejní mluvčí Andrea Zoulová.
Sám Martinec, který mezitím u policie zcela skončil a nyní pracuje na generálním finančním ředitelství, v pátek odložení svého trestního oznámení kritizoval.
„Nikdo, a natož vrchní státní zástupkyně, si nemůže dovolit někoho nařknout, že prodává informace. Opakovaně lhala a nehrozí jí za to žádný postih,“ řekl na adresu pražské žalobkyně Martinec.
A zároveň upozornil, že policie o jeho oznámení na Bradáčovou rozhodla paradoxně stejným způsobem, který loni pražská návladní v případě protikorupční policie tvrdě napadala, tedy bez dozoru státního zastupitelství.
„Někde to vadí, jinde nikoliv“
„Připadá mi neuvěřitelné, že po osmi měsících od mého podání nebyly zahájeny ani úkony trestního řízení. Ukazuje se, že je to standardní postup, ale někde to vadí a v jiných případech nikoliv,“ poznamenal Martinec.
Bradáčová nicméně poukázala na to, že Martincovo podání již v minulosti posuzovalo coby stížnost na její chování Nejvyšší státní zastupitelství a policie tak bez hodnocení žalobců v této věci nepostupovala.
Právě Nejvyšší státní zastupitelství se přitom na začátku letošního roku za Bradáčovou postavilo, když zveřejnilo výsledky své vlastní kontroly, podle které Martincem vedený útvar vyšetřoval bez dohledu žalobců minimálně patnáct případů, přičemž minimálně v jednom z nich bylo později zahájeno trestní stíhání.
O jaké konkrétní kauzy šlo, ale státní zastupitelství sdělit odmítlo.