Článek
Z toho hned 700 incidentů se týká útoků na významné civilní objekty – nemocnice, sociální ústavy, školy. „Jde tedy o objekty, na něž je zapovězeno útočit v době války,“ řekla Právu Bradáčová.
„Už to ale není taková vlna, jako tomu bylo na počátku konfliktu, kdy se objevilo velké množství osob hledajících tady ochranu před válkou. Už sem tedy nepřichází tolik lidí, kteří by mohli být případně svědky nebo oběťmi spáchaných válečných trestných činů,“ konstatovala Bradáčová.
Zkušební provoz databáze důkazů
Velké množství informací a důkazního materiálu, které policisté za dobu války nashromáždili, ať už jde o videa, MMS a SMS zprávy, nahrávky z míst incidentů, či výpovědi přímých svědků, sdílejí se zahraničními partnery, především v rámci Eurojustu (Evropské jednotky pro mezinárodní trestní spolupráci).
Ukrajinci na hranicích s Běloruskem vztyčili projektor. Ukazuje zločiny v Buči a odrazuje Minsk od války
Ten už spustil zkušební provoz jednotné databáze pro sběr důkazů, kam členské státy včetně Česka vkládají a budou vkládat důkazy tak, aby si je vyšetřující úřady daných zemí mohly párovat a sdílet je.
To, zda pak důkazy budou dostatečné pro obvinění a odsouzení možných pachatelů válečných zločinů, bude záležet na mezinárodním trestním soudu v nizozemském Haagu. Anebo případně na speciálním ad hoc tribunálu, který by řešil přímo jen konflikt na Ukrajině.
„O tomto mezinárodním tribunálu se teď velmi intenzivně hovoří a je předpoklad, že by k jeho vzniku mohlo dojít tak, jako tomu bylo v souvislosti s válkou v bývalé Jugoslávii nebo po druhé světové válce při vytvoření ad hoc speciálních norimberských tribunálů,“ nastínila Bradáčová.
Putina bychom nezatkli, Římský statut u nás vlastně neplatí, zjistilo najednou signatářské Maďarsko
