Bradáčová chce zúžit státní zastupitelství na tři stupně

V současnosti mají české soudy i státní zastupitelství čtyři stupně - okresní, krajské, vrchní a nejvyšší. V minulosti se opakovaně hovořilo o tom, že by v rámci změny zákona byly zrušeny vrchní soudy a také obě vrchní státní zastupitelství, která sídlí pro oblast Čech v Praze a pro Moravu a Slezsko v Olomouci.

To ostatně prosazoval už před třinácti lety tehdejší nejvyšší žalobce Pavel Zeman, ale nenašel tehdy jasnou podporu u politické reprezentace, což ve středu připomněla i Bradáčová. Ta však zatím neupřesnila, který ze čtyř stupňů by ráda zrušila, i když v minulosti rovněž hovořila o vrchních státních zastupitelstvích, z nichž jedno sama od roku 2012 vedla.

„Jsem dlouhodobě známá svou představou třístupňové justiční soustavy, a ve vztahu ke státnímu zastupitelství o to více, protože v tomto směru si myslím, že ani nemusí být navázána na soudy,“ nastínila novinářům plán na zásadní změnu v české justici jednapadesátiletá Bradáčová.

Doplnila, že se o tuto změnu pokusil poprvé už v roce 2012 Pavel Zeman, ale předloha zákona o státním zastupitelství tehdy skončila bez schválení jen ve druhém čtení. „Myslím si, že se o ní minimálně musí začít znovu debatovat,“ má jasno Bradáčová.

Na dotaz Novinek, zda by tedy chtěla zrušit vrchní státní zastupitelství, odpověděla v SMS zprávě, že je to otázka debaty. „Soudci již v minulosti debatovali o okresech s tím, že prvním článkem by byly kraje. Možností je více,“ naznačila Bradáčová, že by teoreticky mohla zaniknout okresní (a v Praze obvodní) státní zastupitelství a zůstala by krajská, vrchní a nejvyšší.

Podrobnější plány a cíle ale míní podle svých slov veřejnosti sdělit až poté, kdy do funkce nastoupí, tedy teprve po 1. dubnu. Do konce března totiž bude nejvyšším žalobcem stále ještě Igor Stříž, který poté odejde z funkce i z celé soustavy státního zastupitelství.

„Má můj veškerý respekt,“ podotkla na adresu svého předchůdce, jenž na funkci rezignoval v pondělí, Bradáčová.

Potvrdila, že dostala přímo nabídku od ministra Blažka na nominaci na post nejvyšší státní zástupkyně. Zároveň připustila, že o tom, zda ji přijme, přemýšlela nějakou, blíže neupřesněnou dobu, která „nebyla krátká“.

Právě souhlas Bradáčové byl podle dvou na sobě nezávislých zdrojů Novinek tím, na co se čekalo, aby pak mohl Stříž oznámit svou rezignaci a Blažek následně její nominaci. Sám končící nejvyšší žalobce hovořil o tom, že o termínu jeho konce mluvil s ministrem od počátku loňského prosince. Svůj post opustí šedesátiletý Stříž už v polovině sedmiletého mandátu, tedy po 3,5 letech. Bradáčová má pak nastoupit 1. dubna rovněž na sedm let.

O svém nástupci na postu vrchního státního zástupce nechtěla ve středu spekulovat s tím, že musí vzejít z výběrového řízení. Míní, že v soustavě je řada schopných kolegů, kteří by tuto funkci mohli zastávat, a je prý na nich, zda se do řízení přihlásí. Nikoho však nejmenovala.