Brabec: Povodně a sucho teď budou chodit ruku v ruce

Ano, je to tady, extremizace počasí. Jisté je, že čím více se zvyšuje průměrná teplota, tím roste schopnost atmosféry jímat vodu, která může naráz vypršet, a vzrůstá energie v atmosféře, což se projevuje v rostoucí síle bouří.

Tornádo podobné síly bylo na území Čech popsáno naposledy v Kosmově kronice před 902 lety. Moravské tornádo bylo největší v Evropě za poslední dvě desetiletí. Vědci se zatím neshodnou, zda tornádo takové síly v našich končinách je projevem klimatické změny.

Nicméně extrémy počasí jsou už i u nás. To není žádné strašení, to je realita. Průměrná globální teplota se poslední dvě desetiletí zvyšuje tak, že každý rok překonává rekord toho minulého, i když letos víc prší a po mnoha letech se vrátila roční období, jak si je pamatuji z mládí. Konečně byla zima, normální jaro a léto nezačalo už v dubnu. Změna klimatu je ovšem očividná. V Kanadě 50 stupňů, na Sibiři 35 stupňů a obrovské požáry, tisícileté sucho v Kalifornii, která vždy oplývala vodou…

Má to souvislost i se změnou tzv. tryskového proudění ve velkých výškách. Lidově řečeno, tlaková níže by normálně pokračovala dále, ale ona se někam nasune a tam zůstane delší dobu. To se právě stalo v Německu. Klima rychle do normálu nevrátíme, ani kdybychom zítra přestali topit, jezdit, svítit, vyrábět. Má setrvačnost mnoho desítek let. Nezbývá než se adaptovat.

Máte pravdu, ale podívejme se na USA. V oblastech často postižených tornády staví lidé domy s myšlenkou, že je může živel vzít, to podstatné je ochránit zdraví a životy. Na druhou stranu, i na základě toho, co mi říkají odborníci, se domnívám, že pravděpodobnost návratu tak ničivého tornáda do ČR v dalších letech je velmi nízká. Moravské tornádo, kde se vír točil rychlostí přes 300 km/h, je v evropském prostoru opravdu unikátní.

Stejně jako povodně na Moravě v roce 1997 byly impulzem k vybudování našeho integrovaného záchranného systému, jenž funguje na výbornou, což ukázaly následující povodně, tak i po tornádu se činí opatření.

Český hydrometeorologický ústav založil speciální tým, jenž se bude více zabývat detekcí tornád. Začínáme ve spolupráci s armádou připravovat doplnění našich dvou radarů o třetí, jenž riziko vzniku tornád odhalí lépe. Ale ani tahle novinka neukáže přesně, jestli a kde se tornádo objeví. Ukáže supercelu, ale to je pořád příliš velké území.

Pro pozorování v terénu mohou sehrát důležitou roli lovci bouřek – lidé, pro které jsou koníčkem. Nebo vnímaví občané v daném místě. Jde o to, mít v jednom systému co nejdříve informace, fotografie, videa třeba o tom, kde se tubus dotkl země. Také spustíme speciální linku a profily na sociálních sítích, kam se tato pozorování budou moci odeslat. Pak je klíčová rychlost varování. Ve stovkách obcí proto máme bezdrátový rozhlas…

Těm novým bezdrátovým už je rozumět. A když se něco děje, vyjíždí městská policie, hasiči a varují, kromě toho máme stále sirény. Nespoléhal bych jen na to, že se občanům rozešlou esemesky. Ty jsou sice rychlé, ale když katastrofa přichází v noci, tak si je mnozí třeba ani nepřečtou. Velké dilema, které ČHMÚ řeší, je také otázka, kdy bít na poplach? Je jasné, že ne z každého rizika je katastrofa.

Sucho se může opakovat. A pak klidně během pár dní naprší to, co jindy třeba za půl roku. Prostě ty extrémy budou pravděpodobně pokračovat. A mimochodem, ve spodních vrstvách sucho ještě neskončilo. To jsou právě ty extrémy: povodně a sucho jdou ruku v ruce.

Co se týče vody a stavu dna, je na tom Bečva, jako bývala. Kyanid v ní není. V řece zatím chybí část větších ryb, ale kvalita vody je zcela v pořádku. Bečva je dnes nejstřeženější řekou v ČR. Každý týden se na různých místech odebírají vzorky vody, výsledky jsou zveřejňovány.

Na řece bude brzy instalován i unikátní přístroj s automatickým odběrem vody, který sleduje kvalitu vody pomocí perlooček. Ty jsou velmi citlivé na znečištění. Jedná se o český nápad. Bude-li opravdu fungovat, rádi bychom to zavedli na všech velkých řekách.

Tak předně je dobrou zprávou, že kůrovec oslabuje. Někde, pravda, sežral, co mohl, ale hlavně proti němu výrazně pomohlo počasí, jelikož nemá rád vlhko. Příroda si také umí částečně pomoci tak, že na kůrovce nastoupí různí paraziti.

V Evropě se ročně vytěží zhruba 700 milionů kubíků dřeva, v ČR se v normálním roce těžilo kolem šestnácti, osmnácti milionů kubíků. Částečně se vyvezlo, částečně zpracovalo u nás na pilách. Jejich kapacita je ale necelých 10 milionů kubíků ročně, a to se například nedávno dostavoval velký dřevozpracující závod ve Štětí.

Najednou ovšem hynulo 30 až 50 milionů kubíků dřeva ročně. Bylo s tím třeba něco udělat, protože tak obrovské množství dřeva nešlo u nás zpracovat ani dlouhodobě uskladnit. Proto se muselo vyvážet. Cena kůrovcového dřeva šla extrémně dolů.

Ovšem do toho přišel covid, prudce narostla spotřeba dřeva v USA, kde se začalo mohutně stavět, a cena řeziva tam vyskočila na čtyřnásobek. A dřevo stále dováží ve velkém Čína. Takže se vývoj úplně obrátil a cena dřeva stále stoupá. Samozřejmě by bylo nejlepší si dřevo schovat a postupně ho zpracovávat. Jenže takové kapacity nemáme.

Právě. Ale teď těch změn bylo prostě moc najednou. Největší kůrovcová kalamita v historii, do toho dopady covidu. Slovy klasika: doba je vymknutá z kloubů a šílí. Jsem přesvědčen, že se ceny postupně stabilizují. Ale určitě to bude mít v budoucnu dopad i na tuzemský dřevozpracující průmysl. Důležité je znovu zalesňovat vhodnými druhy, a odolnějšími, abychom v budoucnu měli druhově různorodé a odolnější lesy, i když je to běh na několik generací.

Bezbřehé zabírání zemědělské půdy se v posledních letech zpomalilo. Legislativní ochrana zemědělské půdy se posílila. Vyjmout nejkvalitnější půdu ze zemědělského půdního fondu lze jedině, když je stavba ve vyšším veřejném zájmu, mezi něž například nepatří supermarket nebo sklad.

Je to samozřejmě obrovské dilema mezi ochranou půdy a civilizačním rozvojem a obrovskými ekonomickými zájmy. V tomto roste odpovědnost krajů a obcí. Mnohé už mají odvahu říct: a dost.

Ministerstvo životního prostředí nemá možnost zabránit stavbě, jak po nás někdy obce žádají, pokud si ji odsouhlasilo předchozí zastupitelstvo. V některých případech znemožnily vybudovat nové stavby omezené kapacity vodních zdrojů. Jsem jednoznačně pro to, aby se nejcennější zemědělská půda chránila ještě přísněji a developerské společnosti byly motivovány k výstavbě na tzv. brownfieldech, třeba v bývalých průmyslových zónách.

K tomu nejsou oficiální data, ale v platných územních plánech je navrženo množství záborů dalece přesahující potřeby naší společnosti. Hlavní slovo v tom tedy mají obce a kraje. Úřady obcí s rozšířenou působností mají podle stavebního zákona povinnost každé čtyři roky revidovat platné územní plány všech obcí a měst.

Pokud k těmto revizím vůbec dochází, měly by se k nim vyjadřovat krajské úřady jako orgány ochrany zemědělského půdního fondu. To se zjevně neděje, a ochrana zemědělské půdy tak má ve fázi územního plánování významný deficit, který bychom měli co nejrychleji odstranit.

V roce 2020 bylo zastavěno 10,7 procenta území a poslední informace o rozdrobenosti území máme z roku 2016, kdy 60,6 procenta území bylo nefragmentováno.

Bude to velmi složité. Obecně vzato jsem velmi proti tomu, aby se stanovilo hezké kulaté datum a k němu nějaký cíl, který je nutno splnit, i kdyby čert na koze jezdil, bez ohledu na jeho technickou realizovatelnost, náklady a dopad na společnost.

Ambice jsou fajn, ale takto položeno je to tzv. na sílu. I po roce 2035 budou jezdit auta na benzín a naftu. S ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem jsme místopředsedovi Evropské komise Fransi Timmermansovi nedávno říkali, že se může stát, že na elektromobily mnozí lidé nebudou mít peníze a o to déle budou jezdit starými auty.

A další věc, když se podíváme na uhlíkovou stopu, která vznikne při výrobě elektromobilu, a na potřebu vzácných kovů třeba na výrobu baterií nebo na problémy s jejich recyklací, tak jsme na tom srovnatelně s moderními auty na spalovací motor. A u bateriových elektromobilů je stopa vyšší než u aut na vodík.

Mně se vodík líbí i pro osobní vozy, nejen pro autobusy a náklaďáky. Vodík je dnes obdobně bezpečný jako benzínová nádrž. Když tu nedávno byl na návštěvě místopředseda Timmermans, říkali jsme mu, že už k roku 2025 si Komise stanovila normu Euro 7, která je tak ostrá, že podle ní by vlastně už nikdo pro Evropu nemohl vyrábět žádné konvenční motory, jen hybridy.

Mluvíme o roce 2035, a přitom si to vytyčili už k roku 2025. Postrádá to logiku, vždyť nejde jen o uhlík, ale o celkové znečištění. Ať jsou motory čistější, ale stanovujme si reálné cíle.

To se stalo třeba v Norsku. Tato otázka je věcí velké politiky. A teď to nepolitizujme.

To je fakt. Tak tedy, pokud do toho bude mít co mluvit hnutí ANO, tak my nechceme, aby motoristé museli platit za spalovací motory nějaké daně. Přece nechceme, aby to dopadlo jako ve Francii se žlutými vestami, že vláda přišla s něčím nesmírně ambiciózním, ale společnost to prostě nevzala.

(protesty ve Francii v roce 2018 zažehl záměr vlády zvýšit daň z pohonných hmot – pozn. red.).

Brusel chce být v boji proti změně klimatu světovým lídrem.

To je jisté. Evropa se na světových emisích uhlíku podílí devíti procenty. I kdyby Evropa emise snížila na půlku, tak je to marné bez Číny, Indie, USA, Ruska, Brazílie. Ale výroba v těchto superstátech bude levnější i proto, že nebude ekologická. EU se pak sice sebemrskačsky ureguluje div ne k smrti, ale svět to nezachrání.

Celkově to bude 105 tisíc kotlů za suma sumárum 11,8 miliardy korun. A vyměněno už bylo na 85 tisíc kotlů.

Ročně díky tomu eliminujeme půl milionu tun emisí uhlíku a 3300 tun prachu. Rok co rok. Pro představu, na váhu je to jako 160 kamionů prachu ročně. A to nepočítám karcinogenní emise, které se na prach vážou.

Obce s rozšířenou působností za minulý rok provedly 136 kontrol na základě upozornění od občanů. Ve dvou desítkách případů přístup musela vynutit policie. Jen ve třech případech byl vydán zákaz zdroj dále používat. Pokutu dostalo zhruba čtyřicet lidí. Funguje hlavně prevence, dotace na nové kotle.

Ano. Další výměny za 8,5 miliardy korun půjdou přes program Nová zelená úsporám bez ohledu na příjmy žadatele. Dotace je maximálně 50procentní. Další část nových kotlů s alokací 5,5 miliardy korun pak bude v rámci přímo kotlíkové dotace, která je pro nízkopříjmové rodiny.

Zde je příspěvek vyšší, až 95 procent nákladů. Celkem předpokládáme výměnu dalších 150 tisíc kotlů. V programu Nová zelená úsporám lze kromě dotace na výměnu kotle od října získat příspěvek i na zateplení, zadržování dešťovky, nová okna či fotovoltaiku. A vše můžete navíc kombinovat. Zprostředkovává je Státní fond životního prostředí, kotlíkové dotace pak příslušný kraj.

Ze 180 miliard půjde jen přes resort ministerstva životního prostředí 30 miliard korun. Třeba Nová zelená úsporám bude z poloviny financována právě z Národního plánu obnovy a z druhé poloviny z aukcí emisních povolenek.

Ano, EU se dost zadlužila. Ve výsledku to zaplatí všichni evropští daňoví poplatníci včetně nás.

Částečně ano. Dalším zdrojem financování jsou příjmy z aukcí emisních povolenek.