ANO kumulaci funkcí odmítalo, Brabec nyní kumuluje jak o život

„Změny ve vedení výboru neplánujeme,“ řekla Novinkám předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.

Babiš přitom tvrdil, že mu souběh funkcí veřejných činitelů vadí. „Určitě by si měli vybrat, jestli zůstanou dál hejtmany, nebo budou poslanci, my v hnutí jsme proti kumulovaní funkcí,“ řekl Novinkám v roce 2017. Nyní souběh omlouvá tím, že ANO schází dostatek schopných lidí.

„Samozřejmě, že ideální stav by byl, kdybychom měli tolik dobrých politiků, že by hejtmani nemuseli sedět ve Sněmovně a mohli by pracovat pro kraj od rána do večera. Určitě bych chtěl, aby se to oddělilo. Ale dnes ještě tolik lidí nemáme,“ řekl Babiš Novinkám v rozhovoru v říjnu. Hnutí ANO přitom vzniklo již v roce 2011, na začátku překypovalo osobnostmi, které ale postupně Babiše opustily.

Souběh Brabcových funkcí se však nelíbí některým dalším politickým stranám. Výhrady má i předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

„Jsem přesvědčena, že by si pan Brabec měl vybrat mezi funkcí předsedy zahraničního výboru a hejtmana. Hnutí ANO v tomto případě opět porušuje vlastní slib. Andrej Babiš v roce 2017 jasně prohlásil, že jsou proti kumulování funkcí, přesto dnes vidíme, že politici hnutí ANO hromadí nejrůznější funkce. Je to ukázkový příklad pokrytectví a neschopnosti dostát vlastním slovům,“ řekla Novinkám.

Výměnu by si přála i poslankyně STAN a členka zahraničního výboru Barbora Urbanová. „Já bych samozřejmě preferovala méně vytíženého předsedu zahraničního výboru, to nezastírám, a myslím, že to bude jedno z témat našeho jednání v poslaneckém klubu,“ řekla Novinkám.

Předseda zahraničního výboru obvykle tráví mnoho času na cestách a věnuje se diplomacii. Například Marek Ženíšek, který na jaře z čela výboru odešel do vlády, kde vystřídal na pozici ministra pro vědu a výzkum Helenu Langšádlovou (oba TOP 09), podnikl od roku 2022 do jara 2024 celkem 28 zahraničních cest. Navštívil i vzdálené země jako Japonsko, Austrálii, Argentinu, Tchaj-wan, USA, Koreu, Chile, Uruguay nebo Indii.

Brabec je předsedou zahraničního výboru od července. Jak Novinkám a Právu sdělila mluvčí Sněmovny Martina Lustigová, na žádné zahraniční cestě od té doby ještě nebyl.

Nechávat si pozici předsedy výboru má však pro hejtmana finanční význam. Jako šéf výboru nyní bere bez náhrad 144 tisíc korun, jako řadový poslanec by měl 102 tisíc korun měsíčně.

Za funkci hejtmana má jako poslanec dostávat jen 40 procent platu. Plat ústeckého hejtmana by měl činit asi 146 tisíc korun, čtyřicet procent je tedy asi 58 tisíc korun.

Politolog Otto Eibl nemá nic proti kumulaci funkcí jako takové, záleží však podle něj na tom, zda politik dokáže obě pozice skutečně dobře vykonávat. „V tomto případě se dá očekávat, že jedna z aktivit pana Brabce půjde časem stranou,“ míní.

Předsedu zahraničního výboru nikdo k cestování nenutí, i v minulosti však bývalo zvykem, že se politici na této pozici účastnili české diplomacie. V čele zahraničního výboru stáli například exministři zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) či Lubomír Zaorálek (SOCDEM).

„Funkce má nějaký smysl. V okamžiku, kdy na ni politik nebude mít čas, možnost rozvíjet diplomatické vztahy bude zanedbávat,“ poznamenal Eibl.