Článek
„Myslím, že se mě sportovci nebáli. Dodnes jsme kamarádi. Já nejsem trenér, jenom doporučuji, co by měli dělat. Jsou to všichni disciplinovaní lidé, kteří vědí, co chtějí,“ říká Havlíček.
Jeho rady ohledně výživy jsou známé, málokdo ale o Petru Havlíčkovi ví, že se nějaký čas věnoval kulturistice. „Nikam jsem se nedostal. Zkusil jsem si asi dvoje nebo troje závody. Nicméně se mi vždycky povedlo zkazit finální fázi přípravy, takže jsem usoudil, že mě to neuspokojuje. Vykašlal jsem se na to asi v pětadvaceti,“ vyprávěl.
Svým klientům radí, jak by se měli zdravě stravovat, a sám jim jde příkladem. Přiznal se, že umí také hřešit, nicméně fastfood nepatří mezi jeho slabiny. „Jídlo odtamtud mi nechutná, ale kouřím,“ přiznal. Na sportovce ”prásknul”, že jeden řetězec je u nich velmi oblíbený a na cestě ze závodů mají potřebu se tam takzvaně „zprasit“.
Určitě ho tedy potěšil komentář překážkářky Zuzany Hejnové, kterou fastfood neláká, navíc jsou prý v Riu strašné fronty. „Raději zajdu do místní restaurace na nějaké dobré maso,“ říká Hejnová.
Flegmatik stráví i hamburger
Příčinou narvaných rychlých občerstvení je možná i fakt, že spousta sportovců si stěžuje na jídlo v olympijské vesnici. „Je to velmi smutné, že sportovci musí stát frontu ve fastfoodu, aby se aspoň trošku najedli,“ komentoval situaci Havlíček. A jak by tedy mělo vůbec vypadat stravování před závodem?
„Záleží na temperamentu člověka, jak prožívá poslední okamžiky před startem. Známe celou řadu sportovců, kteří jsou flegmatičtí, a i kdyby snědli hamburger, tak ho krásně stráví, protože jejich trávicí systém funguje dokonale. A pak jsou citlivější sportovci a řeknou, že tři hodiny před startem si nemohou nic dát. Jídlo by vždycky mělo být odlehčené, dobře stravitelné se sníženým obsahem bílkovin a tuků, spíše na bázi pomaleji stravitelných sacharidů. Rýže, těstoviny dvě tři hodiny před startem a čím více se to blíží, tak nějakou tyčinku,“ vysvětluje Havlíček.
A že jídlo může ovlivnit sportovní výkon, dokazuje i tenisová jednička Novak Djokovič. Ten ze svého jídelníčku vyřadil lepek, což způsobilo hysterii, že bezlepková strava je nejlepší. Rozhodnutí Novaka Djokoviče ale vyplývá ze speciálních testů, na jejich základě svůj jídelníček upravuje.
Testy na intoleranci
„Každý půlrok absolvuje testy potravinových intolerancí a zjistí se, které bílkoviny mu nedělají dobře a jeho imunitní systém na ně reaguje jako na antigeny. On k tomu přistupuje zodpovědně,“ přibližuje Havlíček.
Stejné testy podstoupila například i česká atletka Denisa Rosolová a také její přítel desetibojař Adam Sebastian Helcelet, který si v Riu vytvořil osobní rekord.
„Je to zátěž pro organismus. Ve chvíli, kdy musí reagovat na protilátku na antigen, tak se energeticky vyčerpává, ale když stravu odlehčí, tak má logicky více energie na závod a následnou regeneraci,“ prozrazuje Havlíček. Rada fotbalového trenéra Františka Straky pít pravidelně olivový olej se mu zdá úsměvná.
„Myslím, že olivový olej má největší slávu za sebou. Záleží na genetických dispozicích stravování. Jsou tací, kteří na rostlinné oleje geneticky reagují lépe a jsou pro ně prospěšné, ale jiné lidi skladba tuku neovlivňuje. Z nutričního hlediska bych varoval, protože olivový olej je zdrojem omega 6, které musí být v rovnováze s omega 3. Na ty bych se soustředil více, speciálně ve sportu, jelikož mají protizánětlivé účinky,“ říká.
Česká sbírka medailí se rozrostla
Medailovou sbírku České republiky rozšířila v hodu oštěpem Barbora Špotáková. Třetí zlato v řadě sice nevybojovala, ale získala bronz.
Šanci obhájit první místo mají ještě moderní pětibojař David Svoboda nebo biker Jaroslav Kulhavý. Na první místo v cross country pomýšlí ale i švýcarský cyklista Nino Schurter. „Mým cílem je zlato, stříbro už mám z Londýna a bronz z Pekingu. Když se všechno sejde, tak by to mohlo vyjít,“ doufá.
Se ziskem sto medailí jsou stále v čele sportovních her Spojené státy americké, Česká republika jich má celkem osm a je jednačtyřicátá.
