Boudař chce opuštěné Richtrovky do pronájmu, napsal proto ministerstvu

„Budu o to usilovat. Nemohu se smířit se současným stavem Richtrovek,“ potvrdil Kořínek.

Příspěvková organizace školského resortu NIDV draze zrekonstruovaný areál, který posledních deset let sloužil především školství, nečekaně uzavřela.

„Důvodem byla vážná manažerská pochybení bývalého vedení. Data naznačovala další prohloubení ztráty,“ tvrdí ministerská mluvčí Aneta Lednová, podle níž Richtrovky skončily se ztrátou skoro 800 tisíc korun.

Institut se tedy rozhodl k nestandardnímu kroku: Richtrovy boudy uprostřed zimní sezóny uzavřít. Verdikt, co s boudami, má padnout do konce ledna.

„Těsně před uzavřením jsme byli téměř 830 tisíc korun v plusu. Nevím, jak je potom možná ztráta 771 tisíc,“ kontruje Kořínek a dle svých slov nechápe, proč úředníci údajnou ztrátu dávno neřešili, nechali areál padnout a kvůli obavám z dalšího propadu ho raději zavřeli.

„Hledá se viník, který za chybami při správě státního majetku stojí,“ dodal Kořínek, jenž ministerstvo písemně intervenoval.

Učitelé a žáci každopádně přišli o rekreační a školící zázemí, které sloužilo podle MF Dnes i pro školy v přírodě či lyžařské kurzy. Stát ztratil šanci poskytnout všem školou povinným možnost cenově zvýhodněného pobytu v jedinečné lokalitě a při troše šikovnosti na tom ještě vydělat.

„Nezbylo než vrátit rezervační zálohy. Když se toho chtěli zbavit, tak mohli nechat alespoň dojet zimní sezónu, která mohla být první, kdy bychom s největší pravděpodobností dokázali hospodařit s minimálním příspěvkem a zřejmě i bez něj,“ míní Kořínek.

Kapacita Richtrových bud se zhruba stovkou lůžek sloužila ze tří čtvrtin ministerstvu školství, zbytek vyplnila komerční klientela. Učitelům a školákům dotoval pobyt z poloviny stát přibližně pěti miliony Kč ročně.

„Vezmu-li dotaci, potom jsme nebyli ztrátoví. Pokud bychom optimálně zvýšili podíl komerční klientely a dle potřeby školství s předstihem rezervovali dotovaná lůžka, poté by nebyl problém areál provozovat se ziskem,“ argumentuje Kořínek, který osud střediska s účetní hodnotou 160 milionů zprvu přičítal snaze „zašantročit státní majetek a lukrativní areál posléze prodat za hubičku předem vytipovanému zájemci“.

„Regule hospodaření se státním majetkem tomu zabraňují. Spíše jsme pro NIDV představovali hospodářkou, organizační a administrativní zátěž,“ je přesvědčen Kořínek, jenž si odvezl do domovského Brna aspoň čtveřici československých vlčáků, symbolů Richtrovek, s nimiž by se rád vrátil zpět do hor.

„Myslím, že zde sehrálo hlavní úlohu to, že uplynulo deset let od poslední velké investice do Richtrovek a NIDV s tím už nechtělo nic mít společného," shrnul pro ČTK bývalý provozní. Aktuálně se přitom měla rekonstruovat hlavně čistička odpadních vod.

Další podobné středisko provozuje NIDV v Tatranské Štrbě na Slovensku.