Článek
Hlavní náplní zvláštní expozice mají být velkoformátové fotografie biotopů ze všech koutů světa, odkud pocházejí rostliny, které Botanická zahrada pěstuje. „Není jiný způsob, jak ukázat přirozené rostlinné společenstvo než pomocí velkých fotografií. A my jsme skutečně, cíleně pro tuto expozici pořídili řadu snímků,“ řekl Právu ředitel Botanické zahrady v Liberci Miloslav Studnička.
„Ve čtyřech případech, kdy se nám konkrétní biotop vyfotit nepodařilo, jsme získali licencované snímky od přátel z odborných kruhů.“
Buš i pralesy
Velké snímky podle Studničky představí například biotop australského buše nebo brazilský prales. „Kuriózní je, že kromě této fotografie z přírody, tam budou vždy dvě vybrané fotografie krásných noblesních rostlin, které lze v naší botanické zahradě skutečně vidět,“ líčí Miloslav Studnička. „Kolikrát jde o velmi extrémní, naprosto zvláštní stanoviště. Třeba sumaterský prales je zeleným peklem. A odtud máme masožravé rostliny, které tady předvedeme.“
Miloslav Studnička u nového pavilonu.
Světové biotopy a jejich konkrétní zástupce přiblíží botanická zahrada na 18 oboustranných panelech. Své vyhrazené místo na nich budou mít i kuriózní rostliny, které třeba kvetou jen jednou za řadu let. „To je například zmijovec titánský, jenž kvete jen jedinou noc a pak pět let odpočívá, než nabere sílu k dalšímu kvetení. V novém pavilonu bude vidět na snímku v téměř životní velikosti,“ vysvětluje Miloslav Studnička.
Návštěvníci se podle něj budou muset rozhodnout, zda nový pavilon a poučení z něj zařadí na začátek své prohlídky nebo na konec. „Obojí bude fungovat,“ míní Studnička. Nová expozice by podle něj mohla být inspirací pro jiné botanické zahrady. „Protože pokud vím, nikde jinde se o něco takového zatím nepokoušejí.“
Miloslav Studnička představuje model liberecké botanické zahrady z roku 1993.
Model z půdy
Panely s velkoformátovými fotografiemi doplní v pavilonu ještě 28 let starý model botanické zahrady. „Vznikl předtím, než se začaly stavět naše velké skleníky. A jeho úkolem bylo právě názorné předvedení pro nezasvěcené, o co půjde. Tehdejší záměr zbořit všechny skleníky a místo nich za 160 milionů postavit nové vyžadoval i politické rozhodnutí. A protože jen z papírů by někdo nemusel pochopit náš záměr, tak jsme tehdy investovali do výroby tohoto modelu. A skutečně to zafungovalo a splnilo to svůj účel,“ popisuje Miloslav Studnička historii modelu, pocházejícího z roku 1993.
Vinice Šobes je unikát, potvrdili znalci
Od té doby model zůstával jen na půdě servisní budovy zahrady, kde odolával extrémním teplotám v létě i v zimě. Botanická zahrada ho nyní nechala odborně ošetřit a pomocí 3D tisku do něj byly zaneseny i změny, které se mezitím v zahradě odehrály. Model tak zahrnuje i pozdější pavilon, vytvořený speciálně pro viktorii královskou, největší leknín světa.