Článek
Turisté se nyní mohou mimo značené cesty volně pohybovat ve druhé a třetí zóně národního parku, kam v období od 20. července do 15. října posledních sedmnáct let nemohli. Sklizní plodů brusnice borůvky v zapovězených lokalitách lidé riskovali až desetitisícovou pokutu.
„Nadále platí zákaz vstupu do volného terénu v první zóně parku, tak jak určuje zákon o ochraně přírody a krajiny,“ upřesnil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Zrušení tzv. borůvkového zákazu umožňuje ve druhé a třetí zóně sběr lesních plodů tedy i borůvek, jichž se podle ochranářů letos v Krkonoších opět příliš neurodilo. „Pokud to znovu začne být problémem, budeme zvažovat opětovné zavedení letos zrušeného zákazu,“ podotkl Drahný.
Omezení vstupu cílené zvláště na sběrače borůvek letos Správa Krkonošského národního parku zrušila.
Zpřísnění ochranářského zákona v čase zralých borůvek, jenž o letních prázdninách omezovalo normální turisty, pozbylo podle Správy KRNAP důvod. Tlupy hlavně polských a ukrajinských sběračů přezdívaných kombajnéři prořídly a výrazně ubylo i borůvek.
Sběrače na hlídky upozorňovaly „sojky”
Výnosy kdysi produktivních borůvkových keřů zredukovalo sucho. „Čísla hovoří jasně. Pokud jsme v roce 2007 zahájili v souvislosti se sběrem borůvek 93 správních řízení, tak v roce 2016 to nebylo žádné. Místní obyvatelé si za dobu platnosti omezení našli místa, kam legálně mohli na borůvky chodit, a nájezdy zahraničních sběračů už pominuly,“ odůvodňuje ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
Borůvkou plantáž s plody nezřídka velikostí angreštů Krkonoše naposledy připomínaly možná v roce 2007.
Zákaz dle Správy KRNAP pozbyl důvodu, výrazně totiž ubylo jak sběračů, tak i samotných borůvek.
Vidina nebývalé sklizně tehdy přilákala stovky, ne-li tisíce sběračů s podomácku vyráběnými hřebeny velikostí lopaty. Dobře organizované tlupy kombajnérů často v maskovacích mundůrech změnily za pár hodin přísně chráněná území v měsíční krajinu.
Ochranu sklízečů před ochranáři zajišťovaly speciální hlídky tzv. sojky, upozorňující před nebezpečím varovným signálem.
Horskou faunu velkoplošní sběrači každoročně připravili o cenný zdroj potravy. Sběr borůvek s vysokým podílem tvrdé ruční práce už zdaleka nepředstavuje takový byznys jako v nedávné minulosti, kdy z Krkonoš mizely tuny modrých bobulí.
Aktivitu tlup specializovaných na megasběr borůvek dokládá kolekce zabavených hřebenů v peckém středisku Správy KRNAP. Přivýdělkem dnes nepohrdnou pouze jedinci zásobující čerstvými borůvkami horské restaurace. Turisté, jenž si uzobnou po borůvce, nikdy žádné nebezpečí pro přírodu nepředstavovali.
Statistika našincům přičítá okolo 10 tisíc tun borůvek odhadem za 700 miliónů korun posbíraných v dobrém roce po celém Česku.