Článek
Vážné následky hrozí především těm, u nichž se chronické onemocnění ledvin rozvíjí plíživě a v počátku bez příznaků, nejčastěji jako následek vysokého krevního tlaku, obezity a cukrovky. Při příznacích jako dušnost nebo otoky dospějí do pokročilého stadia, které často vede k dialýze nebo transplantaci. Proto je důležité onemocnění odhalit co nejdříve a zpomalit jeho progresi pomocí léků. „Nezanedbávejte prevenci,“ vzkazuje Kubal u příležitosti Světového dne ledvin, který připadá na 9. března.
18 prášků denně
Na občasné bolesti hlavy trpěl několik let, většinou pomohl prášek. V létě 2012 ho sužoval tak intenzivní bolehlav, až zamířil za praktickou lékařkou. Zjistila velmi vysoký krevní tlak, předepsala léky. Nezabraly. Po dalších vyšetřeních usoudila, že problémy budou mít jinou příčinu. Proto ho odeslala na nefrologii.
„Výsledky nebyly dobré a vše nabralo rychlý spád. V prosinci jsem byl poslán na biopsii ledvin do VFN v Praze, která potvrdila Bergerovu chorobu. Nasadili mi kortikoidovou léčbu, nejsilnější dávku, co tělo snese,“ vzpomíná majitel řeznictví na léčbu, která měla i vedlejší účinky, jako je otékání hlavy nebo postupné snižování fyzické kondice.
Tisková konference ke Světovému dni ledvin
„Už jsem nezvládl najednou uplavat svých obvyklých dvacet bazénů nebo ujet 60 km na kole, zadýchal jsem se i při stoupání po schodech do druhého patra. Měl jsem rozhozenou i psychiku, upadal často do depresí,“ líčí období, kdy bral 18 prášků denně.
Když měl po roce a půl léčby vyrazit s kamarády do Španělska na motorce, váhal, zda výlet zvládne. Přemýšlel, že akci zruší, ale nechtěl nemoci dovolit, aby zvítězila nebo ho omezovala. „Načerpal jsem spoustu nových sil, které mi chyběly a zoufale jsem je potřeboval doplnit. To, že jsem se chorobě nepoddal a odjel, mělo pozitivní dopad hlavně na moji psychiku,“ je rád, že cestu absolvoval.
Stav se stabilizoval
V roce 2015 se tělo zotavilo z vedlejších účinků kortikoidů a Robertův stav se začal zlepšovat. Dnes bere jiné léky, které lépe snáší, a jeho stav je stabilizovaný. „Jeden den jsem jako zdravý člověk a druhý sotva vyjdu schody, funím jako po maratonu. Naštěstí většinu dnů v měsíci se cítím dobře, a když přijdou ty horší dny, tak prostě zatnu zuby. Vždycky říkám, že svět patří těm, co se nepo…,“ směje se.
Bergerově chorobě, kterou poprvé popsal v roce 1968 pařížský patolog Jean Berger, se nedá předejít. Na zhoršení příznaků působí vnější vlivy. „U mě šlo podle lékařů zřejmě o přechozené nemoci a dlouhodobý velký stres,“ popisuje, co nemoc nejspíš způsobilo. Nefrolog Ondřej Viklický, přednosta Kliniky nefrologie a vedoucí Transplantační laboratoře IKEM, upozorňuje, že člověk sám včas rozpozná, že má něco s ledvinami, zcela výjimečně. „Bolesti se ozývají jen tehdy, pokud jsou ledviny zvětšené. To se ovšem stává pouze v případě akutních stavů, které jsou vzácné,“ konstatoval.
U konečného stadia, kdy je pacient téměř vždy odkázaný na dialýzu, lze pozorovat otoky dolních končetin i celého těla, výrazné zvýšení váhy a dušnost, šedivé zbarvení kůže, chudokrevnost či únavu a slabost. „To jsou vše příznaky uremického syndromu, kde chvíli trvá, než vzniknou,“ upozornil s tím, že o funkci svých ledvin by se měly zajímat hlavně rizikové skupiny, tedy osoby starší padesáti let s cukrovkou a vysokým krevním tlakem.