Článek
„Vyčerpává nás, že kromě čtyřiadvacetihodinové péče o Matěje se musíme ještě prát se systémem. Ze zdravotní pojišťovny tady za celou dobu nikdo nebyl, máme jen velký štos dokumentů o tom, proč nemusí přijít a vidět, co Matěj potřebuje. Matěj nezapadá do tabulek, to je totiž největší problém,“ řekl Právu otec Vítek Kocián.
Rodina před prázdninami vysoudila na nemocnici desetimiliónové odškodné, neboť podle verdiktu soudu nemocnice péči o chlapce podcenila a lékaři a sestry nezvládli ani následnou resuscitaci po pooperačních komplikacích.
Kolikrát už nám někdo říkal, proč už to neukončíme, třeba eutanazií. Jenže my vidíme, že se dokázal zlepšit, dává najevo pocity, umí se usmát.
Jenže verdikt není pravomocný, obě strany se proti němu odvolaly a rozhodnout tak bude muset odvolací Krajský soud v Brně.
„Kolikrát už nám někdo říkal, proč už to neukončíme, třeba eutanazií. Jenže my vidíme, že se dokázal zlepšit, dává najevo pocity, umí se usmát. A pořád je šance na změnu, třeba kmenové buňky. Před šesti lety to bylo sci-fi, dnes je to nadějný postup. A pokud mu dokážeme zajistit důstojný život, tak se pro něj snažíme dělat to nejlepší,“ řekl Kocián.
V květnu před šesti lety šel Matěj Kocián jako zdravý kluk na operaci mandlí do brněnské Fakultní nemocnice. Zpět si rodiče odvezli syna v kómatu. Na snímku vlevo matka Marcela Kociánová a vpravo otec Vítek Kocián
Synovi rodiče udělali jednotku intenzivní péče ze sklepa činžovního domu, s bytem hned nad ním jej spojuje i výtah.
„Monitor životních funkcí, speciální postel, všechno jsme museli koupit sami. Standardní postel, jakou pojišťovna platí, totiž Matěj mít nemohl a neexistovalo, že bychom si tedy pár tisíc připlatili za lepší. Matěj prostě nespadá do tabulek, takže jako kdyby na nic ani neměl pořádně nárok. Současný systém neumožňuje péči o těžké pacienty doma, i když by to rodina zvládla, a není ochotný se změnit,“ posteskl si Kocián.
Kamenem úrazu je to, že Matěj potřebuje jak sociální, tak zdravotní péči, například odsávání. „A to není tak, že by hodinu potřeboval zdravotní a pak tři hodiny sociální péči. Potřebuje zdravotní péči tři minuty a pak deset minut sociální. Takže od toho všechny instituce dávají ruce pryč,“ dodala Matějova matka Marcela Kociánová.
Stará se o něj osm hodin denně
Matka se o Matěje stará osm hodin denně, za což jí stát dává 55 korun na hodinu za péči o příbuzného. Pojišťovna platí zdravotní sestru na tři hodiny denně. Ale hoch potřebuje péči 24 hodin denně. „Takže zbytek musíme platit sami, máme sestřičky, co dělají na JIP v nemocnicích, které sem chodí. To nás stojí 60 tisíc měsíčně, máme na to jen díky sbírkám a pomoci lidí.“
Přitom pojišťovna by prý byla ochotná platit za Matěje, pokud by byl v nemocnici, náklady na péči 9 200 korun denně. Jenže kvůli paragrafům to za péči doma nejde. Takže rodina může jen doufat v pomoc bližních. I prostřednictvím dárcovského webu promateje.cz.