Článek
Ano, jsou, odpovídá na tuto otázku analýza možností trestního postihu Čechů za účast v ozbrojených skupinách jiných států, kterou právě dokončilo ministerstvo spravedlnosti a zítra ji předloží vládě.
Ministerstvo přišlo k závěru, že český právní řád v rámci ustanovení o terorismu je na tyto situace dostatečně vybaven a není třeba ho ani kvůli zhoršující se mezinárodněpolitické situaci nijak měnit.
Resort spravedlnosti připomíná, že v případě terorismu jde o nejpřísněji postižitelné trestné činy a postih se vztahuje už na jejich přípravu. Mezi takovými zločiny je např. cestování za účelem spáchání, přípravy teroristických činů či účasti na nich nebo nábor, poskytování teroristického tréninku a výcvik či účast na něm.
Ač se zatím nepotvrdilo, že by někdo z Čechů odjel bojovat v řadách Islámského státu na Blízký východ, nervozita politiků roste.
Preventivní prověrka
Riziko, že dříve nebo později by se mohl někdo z Čechů angažovat v činnosti teroristických skupin, dnes už nikdo nepopírá.
Proto se premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) obrátil na resort spravedlnosti s žádostí o vypracování analýzy, s níž se Právo seznámilo. „Motivace je pochopitelná: bohužel rizika konfliktu se přibližují k našemu regionu a víme, že v okolních zemích se už stává, že lidé odcházejí bojovat a vracejí se radikalizovaní, což působí velké problémy,“ řekl Právu ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO).
Dodal, že analýza je preventivní záležitostí. Podle něj sice zatím nejsou informace o zapojení Čechů především do bojů Islámského státu, ovšem takové případy mohou nastat.
To Právu řekl i šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD). Připustil, že podezření byla, ovšem po prověřování se nepotvrdila.
„Nemáme potvrzeno, že bychom věděli o nějakém Čechovi, který bojuje v rámci tzv. Islámského státu třeba v Iráku nebo Sýrii,“ uvedl Zaorálek s odkazem na informace zpravodajských služeb.
„Děláme maximum, abychom zjistili, zda nějaký člověk, který válčil v zahraničí, kde získal výcvik a bojové zkušenosti, vstoupil na naše území,“ potvrdil na dotaz Práva mluvčí civilní kontrarozvědky BIS Jan Šubert. Podle něj tito lidé představují velké riziko spočívající v tom, že by po návratu u nás mohli podniknout teroristickou akci.
Šubert nicméně připustil, že i tajné služby jsou krátké na případy, kdy se někdo bezúhonný rozhodne odjet válčit do ciziny, aniž by se o tom někomu zmínil. V takových případech totiž neexistuje důvod, jak lidem bránit opustit republiku.
„Nemohu být konkrétní, nicméně nelze garantovat, že by se např. v Sýrii na té či oné straně neangažoval ani jediný náš občan. Jsou to otazníky, kterými se intenzívně zabýváme ve spolupráci s naší rozvědkou a zahraničními partnerskými zpravodajskými službami,“ dodal mluvčí BIS.
I když ministerstvo spravedlnosti v dokumentu uvádí, že největším nebezpečím jsou aktivity Islámského státu, do analýzy zahrnulo také možné angažmá českých občanů v ukrajinském konfliktu.
I to lze prý postihovat v rámci „teroristického paragrafu“ trestního zákoníku. Podle ministerstva jde o účastníky konfliktu na straně Doněcké a Luhanské lidové republiky, tedy samozvaných republik na východě země.
„Ukrajina tyto iniciativy označuje za činnost teroristických organizací a vede proti nim antiteroristickou vojenskou operaci,“ zdůvodnil resort spravedlnosti fakt, proč by bylo možné stíhat české občany za působení v bojových jednotkách separatistů.
Podle Zaorálka se ale české úřady prioritně soustřeďují na případnou účast Čechů v řadách Islámského státu, na což se podle něho také často ptají zahraniční partneři.
„Právě u těchto lidí je v případě návratu do Evropy největší riziko, že budou ve své činnosti pokračovat,“ řekl Právu ministr zahraničí.