Boje o děti se přesunuly k soudům

„Za svou pětatřicetiletou kariéru si nepamatuji dobu, kdybychom soudili tak vyhrocené případy a vztahy mezi rodiči. Ze své praxe mohu skutečně říci, že když s dětmi mluvím u sebe, abych znala při opatrovnických přích i jejich názor, jsou nešťastné,“ řekla soudkyně Libuše Kantůrková, předsedkyně Spolku rodinněprávních a opatrovnických soudců.

„Prosí mě, abych zařídila, aby se už rodiče přestali hádat. Nyní se vedou skutečné boje o děti, které se ze soukromí přesunuly do soudních síní,“ prohlásila.

Narážela tak i na případy, na něž upozornilo Právo, kdy děti rozhodnutím soudce skončily v péči ústavů po sporu o opatrovnictví mezi rodiči.

Podle ústavního soudce Tomáše Lichovníka často jeho kolegové vybírají mezi dvěma zly a nezbývá jim než děti vytáhnout od milujícího rodiče a z domova, na který jsou zvyklé.

„Žádné řešení v takové chvíli není dobré. Ale je třeba, aby se dítě vymanilo z vlivu jednoho rodiče a získalo nezávislost. Nicméně jejich umisťování do výchovných ústavů je nešťastné. Chybí tu pro takové účely speciální zařízení,“ přišel s inovativním nápadem soudce.

Těžko říci, z čeho soudci a priori usuzují, že odmítá-li dítě jednoho rodiče, je to chyba druhého. Každopádně jakmile dítko nechce trávit čas s maminkou či tatínkem nebo se jednoho z nich bojí, prvním podezřelým je druhý rodič, na tom se nejvyšší představitelé české justice včera v Senátu shodli.

Sešli se tam v rámci semináře na téma „Justice vstřícná k dětem“ a hledali způsoby, jak dát větší vážnost agendě rodinné soudnictví, jak motivovat soudce, aby se věnovali rodinnému právu – kterému chybí prestiž i kvalitní personál. Soudců specializujících se na rodinné právo, kteří by byli odborníky na pře o děti a jejich péči, je žalostně málo. A z toho vyplývá řada problémů, které narůstají.

„Z výsledků našeho šetření, ale i z praxe jsme identifikovali opravdu velký problém – úroveň rodinného práva v soudnictví. Něco takto podstatného, co má moc rozhodovat o osudu a budoucím životě dětí, u nás nefunguje,“ uvedla důvod konání semináře ombudsmanka Anna Šabatová.

Že situace je čím dál horší upozornila prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. „Od platnosti nového občanského zákoníku počet případů vzrostl o třicet procent. Ovšem správy soudců na to nezareagovaly odpovídajícím způsobem. Opatrovnické úseky potřebují nutně personálně doplnit,“ varovala.

Jak dodala, už z minulosti se táhne se specializací na rodinné právo pověst popelky, která není dost prestižní a navíc na rozhodování je velmi nepříjemná.

Přestože jich je málo, jednají soudci v případech, v nichž zakážou styk s rodičem, na něhož je dítě zvyklé, a pošlou dítě do ústavu, podle soudců vyšších šarží správně. Výsledky takového rozhodnutí mohou mít traumatizující a nevratné následky na vývoj dítěte, jak upozorňují lékaři a psychologové, ale takových případů je podle Šabatové pár.

„Za poslední dobu jsme takovýchto dramatických případů řešili pět, maximálně šest,“ dodala ombudsmanka s tím, že je rovněž přesvědčena, že i když je odebrání dítěte vlastním rodičům, když o něj oba stojí, poslední možností, vede rychle k nápravě poměrů.