Článek
Už od jedenácté večerní hodiny objíždí části rozlehlých sadů. Kontrolují teplotu i stav plodů na stromech tak, aby je před mrazem uchránili. Nejhorší je podle místního agronoma situace nad ránem.
„Scházíme se dole na základně, skrz počítač pozorujeme teplotu v sadech,“ prozrazuje mi místní traktorista Vladimír Kučera.
Podle teploty se ovocnáři rozhodují, kdy vyrazí zapalovat parafinové svíčky, které dokážou zvýšit okolní teplotu i o tři stupně.
Parafinové svíčky zapalují ovocnáři už před půlnoci. Nad ránem ale přidávají další, mráz totiž kolem 5. hodiny kulminuje.
„Teď k ránu jsme se rozhodli zapálit ještě další svíčky. Rozsvítili jsme další řadu, ale jen ob svíčku. Máme jich málo a čeká nás ještě minimálně jedna další podobná noc,“ doplňuje Kučera ze společnosti Ekofrut.
Teploty by z pondělka na úterý měly k ránu klesat k minus třem stupňům. Podle předpovědi je to ale poslední mrazivá noc tohoto týdne a nejspíše i letošního jara.
V zeměpisných podmínkách ČR není mráz v dubnu ničím výjimečným, poslední teploty pod nulou obvykle přichází na začátku května, až poté se ven sadí plodiny, které mrazy vůbec nesnesou, například rajčata.
Ochrana stojí na hektar i 60 tisíc korun
Parafinové svíce jsou pro sadaře účinné, nejsou však levné. Svíce na hektar sadu a noc vyjdou sadaře na třicet až šedesát tisíc korun podle toho, v jakém rozestupu je rozmístí. Čím silnější mráz čeká, tím více jich musí použít. Někteří sadaři, aby ušetřili, vytvářejí u stromů běžná ohniště.
Svíce dokážou kolem třešní zvýšit teplotu o tři stupně.
Místní zaměstnanci také rozkládají na dalších částech sadů třeba i zapálené balíky sena, které rostliny zahřívají kouřem.
„Stromy i na ochranu stříkáme vodou,“ dodává Kučera. Voda na květech zmrzne. Jenže zůstává na bodu mrazu, zatímco v okolí je pod nulou a bod mrazu ještě není pro květy zcela likvidační.
Ranní mráz může ovocnářům způsobit škody za miliony. V paměti mají ještě škody z let 2011, 2016 a 2017. V posledních dvou zmiňovaných se škody vyšplhaly na téměř půl miliardy korun.
Do boje s mrazem se vydali také pěstitelé jahod. Například ovocnáři ve Vraňanech na Mělnicku přikrývali lány jahod textilií.
Pěstitelé jahod překrývají ochrannou fólií 3 hektary kvetoucích raných odrůd před mrazy na jahodové plantáži v Olomouci-Slavoníně
Jahody tam pěstují na pětadvaceti hektarech. „Pokrýt takovou plochu není legrace. Nesmí moc foukat vítr, dělá se to ručně, nejsou na to žádné stroje, tak musíme čekat do večerních hodin, kdy bývá bezvětří. Teď když fouká, se to dělat nedá,“ vysvětlila Novinkám spolumajitelka farmy Dagmar Hončová.
Jahody nakvétají postupně, slabší mráz zničí pouze rozkvetlé květy, poupata ani malé plody většinou nepoškodí.
Budou se kvůli mrazu pěstovat jiné meruňky? Může to být cesta, míní odborník
