Článek
Úředníci pod tlakem protestů letos na jaře zprvu zrušili povolený geologický průzkum v oblasti Trutnovsko představující pás země od Janských Lázní po Broumov. Verdikt otevírající těžařům dveře pouze do Podkrkonoší ale vrací břidlicový plyn zpět do hry.
„Jde o novou věc. Nezbude, než zaujmou společné stanovisko. Dnes už víme, co těžba obnáší,“ podotkl starosta Rtyně v Podkrkonoší Zdeněk Špringr (Nezávislí).
Území o rozloze 777 čtverečních kilometrů, kde donedávna hrozila nevratná devastace krajiny vrtnými plošinami a kontaminace podzemních vod, zmenšili ministerští úředníci zhruba na polovinu. Těžaře ministerstvo nepustí do oblasti Broumovska a Poličské křídové pánve s mohutnými zásobami pitné vody.
Průzkum a těžba naopak dostaly šanci přeměnit značnou část Podkrkonoší v krajinu posetou třicetimetrovými vrtnými věžemi. Snaha české odnože nadnárodní společnosti Hutton Energy nazvané Basgas Energia Czech s.r.o. zprvu prozkoumat mocnost ložisek a posléze zahájit kontroverzní těžbu nyní straší šestadvacet namísto předchozích šestapadesáti obcí od Trutnova po Červený Kostelec na Náchodsku.
„Řada starostů dotčených obcí to ještě ani neví,“ tvrdí Špingr. Aktivisté vystupující proti plynu z bituminózních břidlic požadují po vzoru Francie naprostý zákaz těžby na celém území Česka.
Technologie hydraulického štěpení v hloubkách okolo 2000 metrů vyžaduje prvotní narušení horniny trhavinou a následnou chemickou reakci vyvolanou mohutným tlakem vody s příměsí písku a chemikálií. Peklo se odehraje hluboko pod zemí. Těžba, jejíž efektivita vyžaduje minimálně tři tříhektarové vrtné plošiny na čtvereční kilometr, ovšem krajinu obrátí doslova naruby.
Snaha udělat ze sousedního území Krkonošského národního parku, Babiččina údolí nebo Adršpašských skal industriální zónu s ostny vrtných věží nedávno vzbudila v dotčených lokalitách doposud největší vlnu odporu od listopadu 1989.