Článek
„Snad právě ironický způsob, jímž veřejnost zareagovala na bezprecedentní porušení státní suverenity, umožnil, aby Češi přežili následujících dvacet normalizačních let,“ uvedl Svoboda.
Petr Pithart (zleva), Miroslava Němcová a Karolína Peake na pietní akci
Protože ozbrojený odpor proti armádám zemí Varšavské smlouvy nebyl možný, často podle něho pomohl svébytný humor. „Co to máš, Ivane za pasem? To samopal s sebou sebral jsem. Proč míříš, Ivane, na dítě? Protože se tváří zarytě. Načpak, Ivane, tanky máš? Abych zkypřil asfalt váš,“ citoval Svoboda dobový žert.
Předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS), podle níž srpen 1968 ukázal, že komunismus je nereformovatelný, přidala osobní vzpomínku. Teta, u níž byla na prázdninách, ji 21. srpna 1968 vzbudila slovy: „Vstávej, je válka.“
Miroslava Němcová na pietním aktu před Českým rozhlasem
Klasická válka to nebyla, měla však podle Němcové jinou podobu, i když s přítomností 200 tisíc sovětských vojáků nelze mluvit ani o míru. Němcová to nazvala podivným obdobím.
„Výsledkem byly další represe proti ideovým odpůrcům, jejich pronásledování a věznění. Výsledkem byly další vlny emigrace, hospodářské zaostávání, vyhazování z práce, odepírání studia. Výsledkem bylo to, čemu se říká normalizace, a z ní plynoucí celospolečenská frustrace. Výsledkem byla také ochota části naší společnosti přizpůsobit se daným poměrům a nechat se znormalizovat,“ připomněla Němcová.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová přednáší projev na pietní akci 21. srpna.
Statečnost e-mailem
U rozhlasu, jehož redaktoři svobodně vysílali, jak dlouho jen to šlo, padlo 21. srpna 1968 několik lidí. Zprvu se bránili na barikádě, už v půl osmé ale stály před budovou sovětské tanky.
„Někteří se stali obětí nešťastné přestřelky, jež vznikla proto, že zmatení sovětští vojáci vzdor cítili, ale nerozuměli mu a zareagovali zkratem,“ uvedl primátor. Několik mužů zahynulo poté, co je náklaďák puštěný bez řidiče dolů Italskou ulicí od náměstí Míru směrem ke křižovatce s Vinohradskou třídou přimáčkl k autobusu linky č. 135.
Pieta před Českým rozhlasem
„Dnešní mladá generace se svou potřebou být neustále on-line si už téměř neumí představit, jak významným, ba klíčovým médiem byl v těch dobách rozhlas,“ poznamenal Svoboda. Zdůraznil, že Pražané přišli bránit rozhlas spontánně. „Neměli bychom zapomínat, že občanský postoj se nevyjadřuje souhlasným mlčením, sms či snad e-mailem. Statečný člověk ho umí dát veřejně najevo. Pražané, kteří tu v srpnu 1968 zahynuli, to dokázali,“ řekl Svoboda.
Petr Pithart
Němcová má na dnešní mladou generaci jiný pohled. „Myslím, že se nemusíme bát toho, že by byl jejich svět jiný, a zdá se nám, že je tyto otázky momentálně příliš nezajímají. Jednou jistě porozumí naší touze po svobodě, která jim doufejme nebude nikdy odepřena,“ dodala Němcová.
Pietního aktu se účastnil místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL), místopředsedkyně vlády Karolína Peake (VV). Za prezidentskou kancelář položil věnec kancléř Jiří Weigl. Ani jeden z nich však nemluvil.
Jen v Praze si sovětská okupace v roce 1968 vyžádala v Praze 25 mrtvých a 431 zraněných.
