Bobři žijí i v Praze na Vltavě. Ohryzali topoly pod holešovickou tržnicí

Radniční odbor životního prostředí nyní má v místě označit nejcennější stromy.

„Pravděpodobně to budou topoly černé, ty bychom se pokusili chránit pletivem. Rozhodně nebudeme chránit všechno, protože to hrubě nedoporučují obce, které to zkoušely. Nedosáhly ničeho, bobr se prohrabe ke kořenům a stromy zničí ještě rychleji,“ popsal Novinkám Čižinský.

Aby bylo možné stromy ochránit, musí to podle něho povolit nejprve Povodí Vltavy. Radnice si ale přeje, aby dřevo v místě zůstávalo.

Správce totiž nechal oholit břehy od mladších náletů, a bobr si tak vybral stromy starší, vzrostlé. Stopy jeho řezáků ­ oranžových od železa jsou patrné i na stromech na břehu ostrova Štvanice.

První stopy bobří aktivity byly Čižinského starosty pod Pražskou tržnicí zaznamenány už loni, bylo jich jen několik. Nyní se jedná na asi dvousetmetrovém úseku břehu snad o každý druhý strom, viděl jsou i čerstvé odřezky.

„Loni to byly jeden dva stromy, teď se to rozeběhlo mimořádně. Není to úplně špatná zpráva, bobr je indikátor čistoty prostředí, ale musíme to řešit. Už aby přišlo jaro a začal se zase živit rostlinami, jak je zvyklý,“ doplnil starosta.

Zprávu o bobrovi Čižinský umístil na sociální síť, ihned vyvolala velké diskuse a také četné procházky kolem Vltavy.

Zda byl bobr v Holešovicích už spatřen, starosta v neděli nevěděl. Aktivní je bobr totiž hlavně v noci, noru si pokud možno staví pod hladinou, což mu neusnadňují kameny zpevněné břehy. Bobří hráz má pomoci zvednout hladinu a zaplavit nory.

Dosud zprávy o množící bobří aktivitě přicházely z různých koutů republiky, nikoli z Prahy, známé spíš nutriemi, invazním druhem.

Původně vyhubená bobří populace se uchytila nejprve na Šumavě, nyní se nová generace posouvá po Vltavě od Českého Krumlova na sever, předpokládalo se, že k Českým Budějovicím.

U Dolního Dvořiště se rodina usídlila na rybníku, což je však nebezpečné, mohou omezit například přirozený odtok vody, hrozí pak přelití, protržení hráze.

Jiné zprávy o bobrech jsou z moravskoslezského Bohumína, ale i z Hradce Králové, kde se mu zalíbilo v Orlici.

V Hradci Králové hrozil pád stromů na některé stavby a podle České televize zde začali zkoušet ošetřit kmeny repelentem proti bobrům, vyvíjeným v Olomouci. Přírodní látka v repelentu má bobrovi konkrétní strom znechutit.

Bobři se také objevili na Orlici u Lanškrouna, na rybnících u Přerova nebo na Domažlicku. Jejich aktivity vedly dokonce Plzeňský kraj k vytvoření vyhlášky, která by v některých případech dovolila zasypávání nor, aniž by se ublížilo konkrétním jedincům.

Totéž se týká ničení bobřích hrází a vypouštění rybníků, šlo by o výjimky ze státního programu péče o bobra evropského. Vyhlášku nyní připomínkují obce na Plzeňsku.