Článek
Ani odborníci nepředpokládali, že se bobři v místech, z nichž v 19. století kvůli lovu vymizeli, tak rychle zabydlí. Podle lesníků se blíží doba, kdy bude bobr opět patřit mezi běžně lovenou zvěř. Nyní se vědci snaží najít způsob, jak by snížili mnohamiliónové škody, které bobři ročně napáchají v lesích.
Nikdo nečekal, že expanze dosáhne těchto rozměrů
„Tak obrovskou schopnost adaptace u bobrů nikdo nečekal. Nikdo nečekal, že expanze dosáhne těchto rozměrů. Počty bobrů porostou,“ řekl Právu Ondřej Mikulka z brněnské Mendelovy univerzity, který vede výzkum zaměřený na ochranu lesa před koloniemi bobrů.
První byl nejspíš Rakušan
Běžná bobří rodinka má u nás podle nejnovějších poznatků pět členů. V zimě si vystačí s jednou až dvěma norami, v létě jich ale může obývat i dvacet nebo třicet. Milují větvičky vrb, olší, topolů či jasanů, ale pokud je nemají, jsou překvapivě schopni odejít až 50 metrů od vody a v lese se přiživovat na mladých dubech, což působí lesníkům největší ztráty.
Odborníci proto připravují experiment. Chtějí v oblastech, v nichž les nejvíce trpí kvůli bobřím zubům, vytvořit nárazníkové zóny.
Ve vzdálenosti deset až patnáct metrů od vody chtějí zlikvidovat mladé duby a nahradit je dřevinami, které mají bobři rádi.
Navíc by lesníci mohli vozit na břehy řek větvičky z pokácených stromů, na nichž si bobři pochutnají. Vodní hlodavci by se mohli spokojit s touto „návnadou“ a nedělali by tak velké škody v lese, v krajině by také mohlo ubýt bobřích hrází.
První novodobý bobr u nás byl zřejmě Rakušan. Na území dnešního Česka byl zřejmě poslední původní bobr odloven zhruba před 200 lety. Teprve v osmdesátých letech minulého století se bobr objevil v lužní krajině na soutoku Moravy a Dyje v nejjižnější části Břeclavska. Patrně šlo o potomka bobrů, které ochranáři v Rakousku vypustili do přírody. Nyní žije jen v této lokalitě zhruba 200 bobrů. Jde o jednu z jejich největších bobřích skupin v Česku.
Na vlky nelze spoléhat
Tři desetiletí stačila bobrům na to, aby se rozšířili po celé Moravě. Silná populace bobrů žije například v Litovelském Pomoraví, kde působí mnohem menší škody než například v Lednicko-valtickém areálu na Břeclavsku, protože tam mají lepší podmínky k životu. Do jižních Čech pronikají bobři z Bavorska. Bobr sice ještě stále patří v Česku k ohroženým druhům, na Třeboňsku, kde by mohl narušovat hráze rybníků, ale patří k nevítaným hostům.
Jedinými přirozenými nepřáteli bobrů jsou vlci. Těch je ale v republice příliš málo na to, aby dokázali lovem výrazněji snížit populaci bobrů.
„Je tedy na člověku, aby dělal bobrovi dobré podmínky k životu v krajině a na druhé straně aby se s bobrem vypořádal tam, kde silně škodí. Už teď je jasné, že škody způsobené bobry nelze snížit na nulu. Umíme už před nimi chránit stavidla a hráze, ale musíme se stejnou intenzitou chránit i lesy,“ doplnil Mikulka.