Článek
Zároveň se obrátí s prosbou o pomoc na ombudsmana ČR Otakara Motejla, protože v jednání o pozemcích byly úřední postupy nahrazeny individuálními postoji představitelů města, a to v rozporu s tím, co bylo ústně i písemně dojednáno.
Podle Ježka jde o zhruba 30 miliónů investovaných do soutěže a přípravných prací. Navíc 2. 3. 2009 uplynou dva roky od vyhlášení výsledků a Kaplického studio může znovu nárokovat celou odměnu ve výši 160 tisíc eur (3,8 miliónu Kč). Projekt se mu tak vrátí do vlastnictví.
Podle Ježka nejde o hledání pachatele, ale o nalezení možnosti, jak přimět magistrát hlavního města, aby splnil to, co jeho zastupitelstvo slíbilo v březnu 2006. Knihovna tak reaguje na tvrzení ministra kultury Václava Jehličky, že překážkou nové budovy jsou chybějící pozemky i že její projekt je nepřipravenou nebo snad dobrodružnou akcí. Zároveň vítá zvýšení objemu financí na revitalizaci Klementina na 1,1 mld. a vyřešení dostavby hostivařského depozitáře. Ta však podle Bohdany Stoklasové, ředitelky novodobých fondů, oddálí prostorovou krizi maximálně o šest let a není alternativou nové budovy.
Ježek: Bém je zklamáním
Na otázku Práva, čím si vysvětluje změnu postojů primátora Pavla Béma od podpory projektu po prohlášení, že na plánovaném místě stát nemůže, Ježek řekl, že za něj mluvit nemůže ani nechce, „ale jeho postoje a vývoj jeho názorů za poslední rok a čtvrt je pro mě neuvěřitelně velké lidské zklamání a poučení o charakteru“.
Architekt Jan Kaplický Právu řekl: „Rozhodnutím ministra Jehličky jsem překvapený. Ujistil mě, že bude projekt podporovat, a teď používá obecné fráze, že nejsou peníze a pozemky. A nazve můj projekt dobrodružstvím. To nechápu. Rád bych pana ministra konfrontoval v televizní diskusi.“ Dodal, že jde o politický problém. „Nemůžu se plést do české politiky. Jsem jeden malý člověk, který bojuje proti státní mašinérii – prezidentovi, ministrovi, primátorovi. Otázkou je proč?“ Podle něj budou v příštích volbách Klaus a knihovna jistě politickou atrakcí.
Ministerstvo trvá na svém: Není kde stavět
„Tvrdit veřejnosti, že je možné Klementinum přestavět na moderní budovu, je stejná blbost, jako bych řekl, že se zbourá katedrála sv. Víta. To jen takový technický detail,“ konstatoval a doplnil, že finanční náhrady zatím řešit nebude. „O mě tady nejde, tady jde o českou knihu.“ Podle mluvčího ministerstva kultury Jana Cieslara je primární otázkou dobudování depozitářů.
„Při rekonstrukci Klementina musíme vycházet z reálné situace – pozemky na novou budovu knihovna nemá a v nejbližší době ani mít nebude. Není tedy kde stavět. Ministerstvo jako zřizovatel musí tuto realitu reflektovat a připravit odpovídající řešení,“ odpověděl Právu a dodal: „Řečeno jinými slovy, musí pracovat pouze s tím, co má – tedy s depozitáři v Hostivaři a s budovou Klementina. Předpokládáme, že na projekt rekonstrukce Klementina vznikne nezávislá oponentura, na jejímž základě případně dojde k úpravě projektu.“
Podle Ježka bude dostavba Centrálního depozitáře v Hostivaři stát kolem 300 miliónů a bude řešena tak, aby se tam po případném odstěhování knihovny dala využít i pro jiné účely v rámci resortu. „Je to 15 kilometrů, jezdíme auty, fondům převážení nesvědčí,“ dodal s tím, že to však neřeší nedostatek studijních míst ani nevhodné pracovní prostředí řady lidí v Klementinu.
Revitalizace barokního areálu probíhá od roku 2006 a pokračovat by měla dále. Podle mluvčího Cieslara konkrétní jednání mezi experty MK a NK proběhla ve věci Hostivaře a „ve stejném duchu budou samozřejmě pokračovat i nad projektem rekonstrukce Klementina ve světle nových skutečností“. Podle Ježka se z areálu na přelomu prvního a druhého čtvrtletí 2009 odstěhuje Státní technická knihovna, která však není fondová, zabírá 14 procent plochy, a už nyní je obstavena fondy NK.
