Blíží se rok politických střetů: nad zákoníkem práce, poplatky i Babišovým podnikáním

„Jednoznačně bude příští rok vyhrocenější. Jsme v permanentní kampani. Lidé mají frustraci z budoucnosti a je tu velké množství voličů, kteří tápají, jestli vůbec půjdou k volbám. To všechno povede k tomu, že kampaň v příštím roce bude emocionálnější a bude o symbolech,“ řekl Novinkám politolog Jan Kubáček.

Dosud se podle něj poslanci ve Sněmovně hádali tak 60 procent času, zbylých 40 procent věnovali projednávání zákonů. V příštím roce se tento poměr podle Kubáčka ještě rapidně zhorší. „Můj odhad je, že 80 až 85 procent času ve Sněmovně se budou řešit spory, vzájemné blokování, teatrální politika na obou stranách,“ poznamenal.

Nový rok zahájí poslanci hádkami o svých platech. V lednu ve finálním hlasování vrátí k vládní novele o platech ústavních činitelů, který zvedá platy politiků o zhruba 6,9 procenta. Jenže opoziční ANO a SPD prosazují platy politiků na pět let zmrazit, Piráti chtějí meziročnímu růstu platů dát hranici 6 procent a k tomu osekat poslanecké paušální náhrady na dopravu až o čtvrtinu. Vládní TOP 09 do toho přišla s návrhem, že poslanci a senátoři přijdou o pětinu platu, pokud zadlužení státu překročí 50 procent HDP.

Jedno nepopulární téma vystřídá ve Sněmovně druhé. Konflikt mezi vládou a opozicí panuje i nad zvyšováním koncesionářských poplatků za veřejnoprávní Českou televizi a Český rozhlas. Zatímco vláda zvýšení poplatku pro rozhlas o 10 a pro televizi o 15 korun, opoziční ANO a SPD tomu chtějí zabránit a v budoucnosti financovat média přímo z rozpočtu.

Napjatě očekávané je pak jednání o novém zákoníku práce. Ten má například zkrátit výpovědní lhůtu, která se má nově počítat ode dne podání výpovědi, a prodloužit zkušební lhůtu ze tří na čtyři měsíce.

ODS by však do novely začlenila ráda tzv. výpověď bez udání důvodu, s čímž zase ostře nesouhlasí lidovci. Žádná ze stran dosud neoznámila, že ze svého postoje ustoupí. Situace vyvolala nejistotu u odborářů, kteří kvůli uzákonění výpovědi bez udání důvodu hrozí stávkou. „Nebudeme sedět doma, vyjdeme do ulic,“ varoval šéf odborů KOVO Roman Ďurčo.

V koalici je však nevyjasněných zákonů víc. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) Novinkám řekl, že očekává střety i nad novelou mysliveckého zákona, která o polovinu zmenšuje minimální výměru honitby a má napomoci redukovat počet spárkaté zvěře.

Hlasy proti novele se ozývají od opozice i STAN. Výborný už oznámil, že je ochoten normu změnit.

Velká diskuze se strhne zřejmě i nad vládním zákonem o povinném zálohování PET lahví a plechovek, která by měla začít platit od roku 2026.

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) předpokládá, že jednání poslanců nebude jednoduché. „Je naprosto evidentní, že v ANO a SPD pojali svou sněmovní činnost jen jako blokaci a destrukci, konstruktivního přístupu nejsou schopni či ochotni,“ napsala Novinkám.

Stejně jako Piráti by ještě do konce volebního období ráda prosadila zákon, který zabraňuje politikům vlastnit média. Ten dosavadní, kvůli němuž šéf ANO Andrej Babiš prodal vydavatelství Mafra, shodil Ústavní soud kvůli procesu, kterým byl ve Sněmovně přijat.

Šéfka komory předpokládá, že ANO bude chtít nové předloze, kterou by už poslanci připravili a projednali řádně, aby u soudu znovu nenarazil, zabránit. „Pro hnutí ANO je zkrátka zájem Andreje Babiše hlavním zájmem celého hnutí a musí mu ustoupit zájmy všech ostatních českých občanů,“ poznamenala.

K tomu všemu se na politické scéně schyluje k další „kulturní válce“, a to kvůli rozhodnutí Ústavního soudu, podle kterého dosavadní povinnost podstoupit operaci před úřední změnou pohlaví odporovala lidským právům.

Ministerstvo spravedlnosti žádnou úpravu, jež by reagovala na verdikt a stanovila nové podmínky pro změnu pohlaví, nepředložilo. Se situací se tak musí vypořádat ministerstvo vnitra. „V zájmu lidí, kterých se to týká, musíme pro matriky připravit návod, jak postupovat, aby po 1. červenci nenastalo právní vakuum,“ sdělil na sociální síti X ministr vnitra a šéf STAN Vít Rakušan.

Jak bude situace vypadat, budou bedlivě sledovat všichni konzervativní politici, kterým se rozhodnutí Ústavního soudu nelíbilo. Jak Novinkám již dříve sdělil předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda, nemělo by podle něj docházet k tomu, že v budoucnosti budou rodit „muži“, tedy lidé, kteří sice úředně prošli změnou pohlaví, fyzicky jim však zůstalo jejich původní.

Blížící se volby, které rozhodnou o příští vládě, rozhoří mezi politiky i celou řadu jiných sporů, které za zdi Sněmovny přímo nepatří. V koalici Spolu půjde například o skládání kandidátních listin. Otazníky visí nad tím, jak si místa strany koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL rozdělí. Od posledních voleb v roce 2021 totiž „topka“ i lidovci dle průzkumů oslabili, část občanských demokratů se tak domnívá, že by jejich strana mohla naopak tedy na kandidátních listinách posílit. A to například i na úkor Pekarové Adamové, kterou část ODS nechce jako lídryni v Praze.

Nejistá je i podoba kandidátky na jižní Moravě, kde bude podle všeho lídrem premiér Petr Fiala (ODS). Silní jsou tam však i lidovci, jejichž hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) s převahou dovedl Spolu k vítězství v krajských volbách.

Vztahy se zřejmě zkazí i mezi koalicí Spolu a Starosty. ODS a STAN se vzájemně podezírají, že chtějí po volbách jednat o příští vládě s hnutím ANO. To má podle dosavadních průzkumů nakročeno příští volby do Sněmovny vyhrát.