Blažek: Rezignovat neplánuji

Řešili jste na středeční vládě situaci v koalici a výsledky referenda Pirátů, kteří volají po vašem odvolání z funkce ministra (369 z 514 hlasovalo pro – pozn. red.)?

Proběhla o tom jen krátká debata, protože hlavním tématem jednání vlády byl rozpočet. Vyjádřil jsem tam své stanovisko. Z mého pohledu jde o nešťastnou záležitost, která má samozřejmě zbytečný dopad na koalici.

Europoslankyně Markéta Gregorová, která iniciovala toto pirátské referendum, mně nevytkla porušení jednoho jediného zákona.

Gregorová mi na základě článků na internetu vyčítá, že nevypadá dobře, jak svou funkci vykonávám.

Myslíte mediální obraz?

Ona hlavně vycházela z toho, jak na ni zapůsobily články publikované dvěma autory na jednom internetovém serveru, což neznamená, že všechno, co je v nich obsaženo, je pravda a že v nich jsou zahrnuta všechna fakta, která je nutné brát v úvahu při posuzování kroků, které mi jejich autoři vyčítají.

Nejsem samozřejmě člověk, který nedělá chyby, což znamená, že některé věci v mediálním prostoru bych dnes udělal lépe, ale vrátit se to nedá. Ale jde pouze o mediální prostor, za obsahem mé politiky, kterou tady vykonávám, si stojím.

Nikdo mi nevyčítá porušování Ústavy a zákonů, což je pro mě ze všeho nejpodstatnější. Je mi vlastně vytýkáno jen to, že jsem vykonával svoje zákonné a ústavní pravomoci, i když jsem se přitom dotknul některých orgánů činných v trestním řízení, například státních zástupců, s jejichž činností nebo naopak nečinností jsem nebyl spokojen.

Markétě Gregorové jde asi o lepší umělecký dojem. Samozřejmě bych se měl snažit, aby můj „umělecký dojem“ byl lepší, to mi třeba nejde, ale pokud jde o politiku, kterou ona říká, je bez obsahu.

Premiér Fiala v úterý říkal, že se bude chtít o výsledku referenda bavit s předsedou Pirátů Bartošem. Řešili jste to přímo na zasedání vlády?

Dnes (ve středu) jsem mluvil s Ivanem Bartošem. Debatovali jsme o tom, že by byl rád, kdyby se potkal buďto s premiérem, anebo i se mnou. Jsem k tomu vždy připraven, což je další věc, kterou musím uvést. Byl jsem asi před měsícem na jednání poslaneckého klubu Pirátské strany ve Sněmovně, kde jsme spolu normálně komunikovali.

S Markétou Gregorovou si tykám, známe se ještě z Brna. A kdyby opravdu šlo o to, jak ty věci jsou, tak mi mohla zavolat a zeptat se mě, jaká jsou má stanoviska k tomu, co se píše v médiích. Místo toho se chtěla zviditelnit tím, že uspořádala toto referendum, což není korektní jednání.

Domluvili jste se tedy na schůzce s předsedou Bartošem?

Ivan Bartoš i veřejně řekl, že žádá o takovou schůzku, ale netuším, kdy se bude konat, záleží na dohodě vicepremiéra a premiéra. Budu-li k této schůzce přizván, rád přijdu, vyslechnu si, co je třeba, a řeknu, co je třeba.

Mají Piráti v kritice vůči vám v něčem pravdu?

Jejich usnesení podle mě zní, že nevzbuzuji důvěru ve výkon spravedlnosti. Pro někoho ji vzbuzuji, protože mám spoustu SMS zpráv, které mě vyzývají, abych ve funkci zůstal, pro někoho nevzbuzuji. Na to se nedá říct, co je pravda či nepravda, což jsou racionální termíny, ale o ně tady nejde. Důvěra nebo nedůvěra jsou projevem emocí. Ale chápu, že když někdo čte některé články, ale dále se o věc nezajímá, tak nedůvěru samozřejmě vzbuzovat mohu.

Považujete se v tomto za kontroverzního ministra?

Kontroverzní? Asi jsem viditelný ministr a jsem hodnocen z mnoha úhlů, což je ale v pořádku, proti tomu nic nenamítám.

Bylo na středečním jednání vlády cítit nějaké pnutí mezi koaličními stranami?

Ne. Koalice má momentálně více podstatnějších věcí k řešení, jako je rozpočet, Istanbulská úmluva nebo insolvenční zákon, což při vší sebestřednosti je mnohem podstatnější než Blažek.

A pirátské referendum nějaké pnutí nevyvolalo?

Každý z nás představitelů politických stran má dvojí roli. První spočívá v tom, že zastupujete stranu v koalicích apod. Druhá je vysvětlovat a někdy i brzdit spolustraníky, že když se jim některé věci nelíbí, tak to neřešit na veřejnosti. Mně se to zatím daří, dostal jsem spoustu podpůrných zpráv od členů ODS, a dokonce i od některých orgánů. A je tam cítit takový podtext, jestli bychom se s Piráty neměli rozloučit.

Všechno tohle brzdím, protože si to nemyslím i přes to, co se stalo. Totéž si myslím, že má dělat vedení Pirátské strany, aby se tyto věci neděly. My to zvládáme, u Pirátů je situace, bohužel, asi složitější, i s jejich vnitřními pravidly hry.

Cítíte možné ohrožení stávající pětikoalice?

Do doby, než proběhne debata Bartoš–Fiala, možná s Blažkem, se to říct nedá.

Myslíte si, že pětikoalice vydrží až do řádných voleb a že nehrozí odchod Pirátů, o čemž se spekuluje?

To je vždy na rozhodnutí každého toho subjektu. Jen si nemyslím, že to volič ocení.

Co by se stalo, kdyby Piráti z vlády skutečně odešli? Byl by to problém?

Problém je to vždycky, a to i mezilidský. Protože na vládní úrovni spolu vycházíme velmi kolegiálně a velmi dobře. I já bych byl nerad, kdybych se s těmi kolegy ve vládě dál nevídal.

Nechci piráty „zesměšňovat“ v tom, že mají jen čtyři poslance, protože si plně uvědomuji, že jejich voličská podpora je jistě více než desetiprocentní. Takže by to nebyla jen ztráta poslaneckých mandátů, ale i strany, která zastupuje určitou část voličů, která vůbec není malá. Z tohoto hlediska bych to bral jako škodu.

Co byste dělal, kdyby setrvání v koalici podmínili vaší rezignací?

Tak by se o tom muselo mluvit. Jsou věci, o kterých člověk nerozhoduje sám. To by musela být velká vnitřní debata v ODS, protože ten problém sice mediálně vypadá jako Piráti kontra Blažek, ale ono je to o celkovém výkonu a pojetí spravedlnosti. Teď myslím fungování soudů a státního zastupitelství.

Myslím si, že v ODS by proběhla široká debata, jestli ustupovat tomu, čemu já říkám mediální a internetová spravedlnost v neprospěch Ústavy a zákonů. Ono je to totiž opravdu hlavně o tom. Jsem přesvědčený, že by ODS trvala na tom, že se mediální a internetové spravedlnosti v principiálních věcech ustupovat nemá.

Vy máte v plánu rezignovat anebo se v ODS domlouvat na vašem konci?

Máme v pondělí nejvyšší výkonné orgány ODS, kde o tom nepochybně bude diskuse. A jak už jsem říkal, není to jen o mém rozhodnutí.

Sám rezignovat nehodláte?

Ne. Jsem přesvědčen o tom, že na mé straně jsou zákony a Ústava ČR, takže to v plánu nemám. Na mé straně dojmy nejsou, ale musím se zamyslet nad dojmy, které u někoho vyvolávám.

Je na vaší straně také domovská ODS?

To zjistím v pondělí. Samozřejmě že kdyby tam říkali, že poškozuji ODS a vládu, tak je pak rozhodnuto a budu to samozřejmě adekvátně brát. Ale tato vláda vznikala proti někomu, proti spojení Miloš Zeman a Andrej Babiš. Samozřejmě v průběhu toku času se rozcházíme na některých věcech, kdy máme být pro něco. Není třeba zakrývat, že pojetí výkonu státní moci, nejen ministerstva spravedlnosti, je odlišné u Pirátů a u ODS, ale nic nového to není. Vyvolává to samozřejmě určité třecí plochy, ale to je normální.

Jak podle vás rozkol v koa­lici působí na veřejnost?

Správné je, aby veřejnost vnímala rozpory a spory mezi opozicí a koalicí. To, že se řeší rozpory uvnitř koalice, je samozřejmě velká chyba této koalice.

Myslíte si, že možná schůzka premiéra s předsedou Bartošem a případně s vámi situaci uklidní?

Je potřeba říci, že jsem zatím neměl k vyjádření prostor. Zaprvé mě neoslovila europoslankyně Gregorová. Zadruhé jsem nabídl Pirátům i nějaký termín na diskusi, ale dosud jsem neměl možnost jim jednotlivé výtky, které tam jsou, vysvětlovat. Ivanu Bartošovi už kdysi ano a udělám to klidně i podruhé.

Sám jste zmínil, že byste některé věci udělal lépe. Třeba to, jak jste před čtyřmi lety naložil s informací ze živé kauzy, když se k vám dostala část trestního spisu k jedné z částí tzv. brněnské bytové kauzy, do níž byli zapleteni někteří místní politici z ODS?

Tehdy jsem byl opoziční poslanec a ve Sněmovně se mi dostal do ruky nějaký policejní spis, který se v Brně nabízel za peníze politické konkurenci. Proto jsem požádal ministra vnitra Hamáčka, aby se věc vyšetřila. Jiná varianta než to odevzdat ministrovi vnitra, aby tomu zamezil, neexistovala. Nemohl jsem to přece dát těm orgánům, které jsem podezříval z toho, že to možná uniká od nich. Tehdy jsem vůbec netušil, odkud ten tzv. únik je nebo není. Jinak jsem postupovat nemohl.

Tady bych chtěl říct jednu věc. S brněnskými bytovými kauzami nemám společného vůbec nic. Problém je v tom, že se to dá všechno ověřit až u veřejného projednání u soudu. Proto je potřeba ptát se i státních zástupců, proč už dávno nejsou podány některé obžaloby, aby veřejnost mohla opravdu slyšet, jak s tím spojený jsem či nejsem. Já vím, že nejsem, neboť vím, co jsem v životě dělal a hlavně nedělal.

Bývalý ředitel již zaniklého policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a nyní předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta ve středu uvedl, že jste jakýmsi pojítkem mezi deset let starou kauzou Nagyová a loňskou brněnskou bytovou kauzou. V obou případech jste byl ministrem spravedlnosti a on prý nikdy neviděl, že by byl ministr tak aktivní v živých kauzách.

V kauze Nagyová jsem nebyl aktivní vůbec, protože vláda pa­dla měsíc poté, co došlo k přepadení Úřadu vlády ČR pod vedením právě Šlachty. A moje dnešní aktivita? Nevím, jak to myslel. Jednu věc mohu říci: Jsme jediný stát v Evropě, kde v moderních dějinách někdo absolutně neadekvátním zásahem po jihoamericku obsadí vládní úřady a ještě má tu odvahu kandidovat nebo do veřejného prostoru něco říkat, aniž cokoli prokázal před soudem.

On byl v mnoha případech mediální hvězdou, kdy zničil osudy mnoha lidí bez jejich odsouzení, a ani ho nenapadne se jim omluvit. Paradoxem, a divím se, že Šlachta vůbec něco na veřejnosti říká, je to, že za veškerá jeho nezákonná jednání budu já jako ministr schvalovat vyplácení odškodného a postiženým se omlouvat.

Co jste říkal na předčasný odchod olomouckého vrchního státního zástupce Daňhela, který v našem rozhovoru naznačil, že nebyl schopen najít společnou řeč s ostravskou a brněnskou pobočkou jeho zastupitelství?

Pan Daňhel informoval vládu i podvýbor Sněmovny, kde v zásadě řekl, že to, jak je dnes úřad v Olomouci nastaven, je z jeho pohledu neřiditelné. A než by nesl odpovědnost za něco, co nemůže z organizačních důvodů řídit, tak odchází.

Moje, a nejen moje hodnocení olomouckého státního zastupitelství spočívá v tom, že nejen kvůli pobočkám, ale i kvůli vnitřní psychologii tohoto úřadu, kterou tam zavedl Ivo Ištvan (předchozí vrchní státní zástupce), mají pocit, že mohou působit bez jakékoli kontroly, a samozřejmě výsledky, jaké mají, jsou pak takové. Stačí se podívat na spoustu zproštěných věcí, které zahajovali, a lidských osudů, které bezohledně zničili. A kontrola, že se jednou za deset let dozvíme, jak to bylo, nestačí. Tam musí být i průběžná jako u jakéhokoli jiného orgánu veřejné moci. My jsme parlamentní republika, nikoli republika olomouckých státních zástupců. A někteří z nich to pořád jako by nechtěli pochopit.

Je podle vás škoda, že už po roce odchází?

Moje stanovisko je, že on byl zvyklý na férové mezilidské vztahy a normální fungující vztahy z Okresního státního zastupitelství v Kroměříži. V Olomouci se setkal s tím, že nebyly férové mezilidské vztahy a nebylo tam ani normální fungování státního zastupitelství tak, jak ho zažil kdysi na Vrchním státním zastupitelství v Praze nebo pak v Kroměříži. Dospěl pravděpodobně k názoru, že on sám to změnit nedokáže, a odchází zpět do Kroměříže.

Koho dosadit za něj, aby se situace v Olomouci srovnala?

To je momentálně na nejvyšším státním zástupci Igoru Střížovi a máme čas do konce července. Realita je taková, že tam není přetlak zájemců. Když nastupoval Daňhel, tak měl problém vůbec sehnat si náměstka, který byl ochotný tam pracovat a přestěhovat se. Myslím si, že pro Igora Stříže nebude úplně jednoduché najít osobu, kterou by navrhl.

Musíme si říct jednu věc: Neseme se Střížem společnou odpovědnost za to, že jsme loni jmenovali kandidáta, který po roce odešel. Neradi bychom to zopakovali.