Blažek odmítl vydat Ukrajince ke stíhání do Ruska

Ministr může podle zákona extradici, tedy vydání, nepovolit, i pokud soudy rozhodly o její přípustnosti. A právě k tomuto kroku Blažek ve zmíněné kauze přistoupil.

„Případné vyřízení každé jednotlivé žádosti Ruské federace o spolupráci v této oblasti, včetně případů vydání osob k trestnímu stíhání nebo výkonu trestu odnětí svobody, je v každém případě důsledně a individuálně posuzováno tak, aby její případné vyřízení nebylo porušením právních, případně politických závazků České republiky v oblasti dodržování lidských práv a základních svobod,“ uvedlo v úterý k současné situaci ministerstvo.

Česká policie zadržela Ukrajince na základě zatykače, který vydal loni v únoru Leningradský okresní soud Krasnodarského kraje. Loni v květnu pak ruská generální prokuratura požádala Česko o mužovo vydání ke stíhání za „dva trestné činy nezákonného zmocnění se automobilu nebo jiného dopravního prostředku bez záměru krádeže skupinou osob po předchozím spiknutí“ z roku 2008.

Podle ruské strany se muž k činu přiznal, měsíc byl ve vazbě, následně Rusko opustil a pobýval zejména v Rumunsku, Moldavsku a na Ukrajině.

O přípustnosti vydání rozhodovala v říjnu táborská pobočka českobudějovického krajského soudu, následně ji v prosinci potvrdil také pražský vrchní soud.

Ruská federace tehdy poskytla Česku záruky mimo jiné ohledně toho, že muž bude mít zajištěné právo na spravedlivý proces, obhajobu a advokáta, že po vykonání případného trestu bude moci svobodně opustit Rusko a že nebude podrobený mučení nebo krutému či ponižujícímu zacházení. Záruky poskytované v extradičním řízení nicméně nejsou od státu, který je slibuje, právně vynutitelné.

Muž podal stížnost ještě k Ústavnímu soudu, který ji odmítl. Rozhodoval ale 22. února, tedy dva dny před začátkem ruské invaze.

Ukrajinec argumentoval mimo jiné právě i eskalujícím konfliktem mezi jeho vlastí a Ruskem. Předseda senátu Ústavního soudu Pavel Šámal k tomu ale uvedl, že napadená usnesení českých soudů neporušila mužova ústavně zaručená základní práva nebo svobody. „Obecné soudy s ohledem na dobu, kdy rozhodovaly, nemohly zohlednit vývoj posledních týdnů ve vztazích mezi těmito státy,“ napsal v odůvodnění.

„Nutno ovšem připomenout, že povinnost dbát základních práv a svobod se vztahuje i na ministra spravedlnosti, který při rozhodování o povolení vydání musí zohlednit případnou podstatnou změnu okolností, k níž by došlo v období mezi rozhodnutím soudu o přípustnosti vydání a rozhodnutím ministra spravedlnosti, zda toto vydání povolí,“ konstatoval Šámal.

„Ministr spravedlnosti má navíc při rozhodování, pokud jde o možnost vydání nepovolit, širokou míru uvážení, která mu umožňuje zohlednit nejen právní překážky vydání určité osoby, ale i další okolnosti, včetně případných zahraničněpolitických souvislostí, k čemuž Ústavní soud ani obecné soudy zásadně nejsou povolány,“ doplnil soudce.

Ministerstvo spravedlnosti v úterý dodalo, že aktuální vývoj související s ruskou agresí na Ukrajině pečlivě sleduje. „Pravidelně konzultuje jeho dopady s ministerstvem zahraničních věcí ve vztahu k možnostem justiční spolupráce ve věcech trestních, ve vztahu k Ruské federaci za aktuálních podmínek. Ministerstvo spravedlnosti nebude komentovat podrobnosti dosavadních závěrů, včetně otázky hodnocení důvěryhodnosti záruk poskytnutých za současné situace Ruskou federací,“ uzavřel úřad.