Blažek, nebo Babiš? Politici se neshodnou, kdo může za neutěšenou situaci na soudech

Soudy v Česku na den zablokovala výstražná stávka soudních úředníků. Ti chtějí vyšší platy, na které ale nejsou v aktuálním rozpočtu peníze.

V současnosti například zapisovatelka u soudu bere po 11 letech praxe zhruba 20 tisíc, vysocí soudní úředníci, kteří mnohdy zastávají práci obdobnou jako soudci, pak nedosáhnou ani na průměrný republikový plat. Ten je zhruba 43 tisíc korun.

Soudci na rozdíl od nich mají plat určený samostatným zákonem, který se z průměrné mzdy vypočítává. Pohybuje se nad sumou 100 tisíc korun.

„Ke kumulaci rozhořčení se přidala inflace, „zděděný“ stav veřejných financí, rostoucí agenda a některá nedorozumění. Přesto věřím, že se situace zlepší. Snažíme se o to, jak jen můžeme. Ne vždy před televizními kamerami,“ komentoval středeční stávku ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Ten poté, co se minulý týden nedohodl s justičními odbory a ty na to konto stávku vyhlásili, svolal na 13. července zástupce všech povolání z justičního prostředí, aby situaci v soudnictví řešili. Zároveň vytvořil komisi, která se má zabývat jedním z požadavků stávkujících, tedy aby zaměstnanci v justici mohli mít jiné tabulky pro výpočet platů než mají ostatní státní zaměstnanci. Dalším požadavkem stávkujících je navýšení platů o 15 procent.

Politici napříč politickým spektrem se shodují, že rozhořčení soudních úředníků je oprávněné.

„Mzdové ohodnocení soudní administrativy by mělo být vyšší, ale za správu rezortu je zodpovědný jeho ministr a ten určitě situaci řeší a vyřeší,“ říká například člen ústavně-právního výboru a sám právník Michal Kohajda (KDU-ČSL). „Budeme podporovat, aby se podařilo situaci stabilizovat a zlepšit zajištěním nezbytných finančních prostředků,“ slibuje pak předseda poslaneckého klubu Starostů Josef Cogan.

Někteří z vládních řad k tomu ale dodávají, že je stávka možná předčasná. „Ministr o platech jedná,“ vysvětluje argument předčasnosti Blažkův stranický kolega a rovněž člen ústavně-právního výboru Pavel Staněk.

Podle opozice za špatný stav může spíš sám Pavel Blažek než předchozí vláda Andreje Babiše.

„Například v roce 2019 se justičním pracovníkům přidávalo a snažili jsme se nerovnost v platech trochu snížit. Pak se přidávalo v rámci státní správy všem stejně. Bohužel nějaké podstatné řešení zastavil covid,“ uvedl pro Právo a Novinky předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO).

Podle něj, za jejich vlády se se soudy mluvilo a vždy byla snaha peníze zajistit. „Současný pan ministr na nějaká jednaní s ministrem financí v podstatě rezignoval. Do stávky jsme nikdy nedospěli,“ uvedl Vondráček. Ministrem financí je Blažkův stranický kolega Zbyněk Stanjura.

„Je to poslední prostředek, jak veřejnost upozornit, že bez těchto lidí se v Česku soudit nebude,“ komentovala pak pro Právo a Novinky situaci někdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO).

Přišla s návrhem, kde peníze najít. „Až do odvolání bych zastavila vyplácení odměn jinak dobře placených lidí,“ uvedla příklad. Další úspory vidí například v zrušení Generálního ředitelství vězeňské služby. „Místo dvou set dobře placených úředníků by stačil menší tým přímo na ministerstvu spravedlnosti,“ řekla Právu a Novinkám. V širší verzi, kterou měla připravenou ještě jako ministryně spravedlnosti, počítala s reformou soudnictví a tedy se zrušením vrchních soudů a vrchních státních zastupitelství, ve které rovněž vidí úspory.

Že ušetřit na platy by se mohlo i v rezortu, pak mimo záznam připouští i ministrovi koaliční partneři, byť úspory vidí jinde. „Mělo by se ve větší míře digitalizovat. Stále platí, že když máte spis na druhé straně republiky a chcete do něj nahlédnout, musíte tam fyzicky jet,“ říká jeden z nich. Kritizovat koaličního ministra svým jménem nechce, nicméně na nepochopitelnost této praxe upozorňují právníci opakovaně.

Ministerstvo financí pak říká, že požadavky resortů, které chtějí navýšit letošní výdaje svých rozpočtových kapitol, bude projednávat vláda jako celek. „A to pravděpodobně až poté, co budou známy výsledky státního rozpočtu po prvním pololetí,“ uvedla mluvčí rezortu Petra Vodstrčilová. Požadavky prý seřadí podle priorit od nejdůležitějších k těm nejméně významným. Kde je justice, neuvedla.