Okamžitě schváleno. Nejvyšší státní zástupkyní bude Bradáčová

Podle ministra má osobnost v čele soustavy státního zastupitelství znát obsah práce státního zástupce a jeho roli v ústavním systému, nemá se nikoho bát, má být vzdělaná, respektovaná „a reálně nepřičitatelná k žádné ekonomické, politické či jiné vlivové skupině“. Měla by mít rovněž schopnost vysvětlovat své kroky veřejnosti.

„To vše podle mne Lenka Bradáčová splňuje, a proto jsem ji navrhl na funkci nejvyšší státní zástupkyně. Jsem přesvědčen, že ve funkci obstojí i v době módního zpochybňování všeho a všech v oblasti veřejné moci,“ dodal ministr.

Vláda návrhu vyhověla a na středečním zasedání za účasti samotné Bradáčové schválila podle Blažka jednomyslně její jmenování do čela Nejvyššího státního zastupitelství v Brně, a to od 1. dubna. Mandát je podle zákona sedmiletý.

„Po odstoupení nejvyššího státního zástupce doktora Stříže je volba paní doktorky Bradáčové naprosto logická. Má dlouholetou praxi včetně pozice vrchní státní zástupkyně v Praze, kterou vykonává od roku 2012. Její zkušenosti, profesionalita, kompetence a respekt, kterému se těší v právnické obci, to všechno z ní činí dobrou volbu pro vedení Nejvyššího státního zastupitelství,“ uvedl po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS).

O Bradáčové, která doposud působí v čele pražského vrchního státního zastupitelství, se v souvislosti se Střížovým koncem spekulovalo. Už dříve se ale hovořilo o tom, že nad možností a nabídkou stát se šéfkou všech žalobců váhala, protože chtěla být nadále v přímém výkonu i dozorovou žalobkyní některých kauz. Nakonec ale její souhlas ministr Blažek získal a v tom okamžiku bylo jasné, že bude muset předčasně skončit Stříž. Stane se tak po 3,5 roku ve funkci, přičemž mandát měl až do července 2028.

Bradáčová nastoupí do funkce až s prvním dubnovým dnem proto, že do konce března státní zástupce i nadále povede Stříž. Tomu po úterní rezignaci běží lhůta pro odchod nejen z funkce šéfa žalobců, ale i řadového státního zástupce. Na tiskové konferenci oznámil, že po takřka čtyřech desítkách let v soustavě státního zastupitelství zamíří do soukromého sektoru – do advokacie.

Jmenování Bradáčové jako své nástupkyně přivítal. „Mohu říct jen to, že Lenku Bradáčovou znám mnoho let, jsem rád, že je to kariérní státní zástupkyně, a její nominaci a schválení vítám. Je to vysoce profesionální, erudovaná a respektovaná právnička,“ řekl ve středu Novinkám Stříž.

Přestože se podle něj v řadě odborných problémů v minulosti neshodli, končící nejvyšší žalobce míní, že s Bradáčovou zastávají stejné hodnoty. Připustil, že o Bradáčové jako své možné nástupkyni věděl od ministra Blažka již nějakou dobu, kterou nechtěl blíže upřesnit.

„Jsem rád, že to dopadlo podle jeho představ, a já s tím nemám žádný problém. Pokud vím, od počátku to byla nominantka pana ministra. Ale asi bych se velmi zdráhal podat svou rezignaci, pokud by to jméno neodpovídalo mým představám,“ nastínil Stříž, že i on souhlasil s Bradáčovou jako svou nástupkyní.

Jednapadesátiletá Bradáčová se stane čtvrtou ženou v čele nejvyššího státního zastupitelství od dob jeho vzniku v roce 1994 a zároveň sedmou osobou, která všechny žalobce povede.

Vůbec první nejvyšší žalobkyní byla od roku 1994 Bohumíra Kopečná, po ní následovali Vít Veselý, pozdější dvojnásobná ministryně spravedlnosti a nedávno zemřelá Marie Benešová, dále Renata Vesecká, Pavel Zeman, který vedl úřad nejdéle – 10 let, a na závěr Igor Stříž.

Bradáčová začínala jako žalobkyně v roce 2001 u Okresního státního zastupitelství v Litoměřicích. O dva roky později zamířila na Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem, kde se stala náměstkyní a dostala se do povědomí veřejnosti i jako mluvčí tamních žalobců. Mimo jiné komentovala v roce 2012 i korupční kauzu kolem bývalého ministra zdravotnictví a někdejšího středočeského hejtmana Davida Ratha (ČSSD).

V tomtéž roce ji tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (TOP 09) chtěl jmenovat na post vrchní státní zástupkyně v Praze, ale sám byl premiérem Petrem Nečasem (ODS) odvolán z funkce a už to nestihl.

Bradáčová se tak v červenci 2012 stala šéfkou pražských vrchních žalobců, kterou je doteď, ale na podzim by jí měl vypršet současný mandát. Přes svou vedoucí funkci i nadále dozorovala jako žalobkyně několik případů, například známou korupční kauzu Bereta, týkající se vynášení informací z trestních spisů.

Její nástupce či nástupkyně ve vedení Vrchního státního zastupitelství v Praze vzejde podle Stříže z výběrového řízení. „Ve výběrové komisi budou i zástupci Nejvyššího státního zastupitelství, takže věřím, že výběr proběhne odpovědně a pečlivě,“ dodal končící nejvyšší žalobce.