Blažek k úřední změně pohlaví: Chci vyloučit možnost, aby muži mohli rodit děti

Podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) koalice rozhodla, že návrh novely vypracuje jeho rezort. „V těchto měsících se připravuje a jeho znění bude ještě v koalici projednáno před připomínkovým řízením,“ uvedl Blažek. „Za sebe dodávám, že jedním z cílů je vyloučit možnost, aby muži mohli rodit děti,“ dodal ministr.

Podle květnového rozhodnutí Ústavního soudu jsou přeměny pohlavních orgánů a znemožnění reprodukční funkce protiústavní, protože porušují lidskou důstojnost trans lidí. Pokud se tedy člověk narodí jako žena, rozhodne se později změnit úředně své pohlaví na muže, ale ponechá si ženské reprodukční orgány, mohl by v budoucnu rodit děti i jako muž.

Blažek na tuto poznámku reagoval: „Ústavní soud rozhodně nepřikázal, ani nemohl, abychom se právním řádem snažili změnit podstatu člověka včetně jeho ‚rozdělení‘ na dvě pohlaví, z nichž každé má své přirozené a ani módními ideologiemi nezaměnitelné role a funkce.“

Náměstek Dvořák popsal svůj osobní pohled na úřední změnu pohlaví: „Měla by platit podmínka znaleckého zkoumání.“ Například sexuolog Libor Zámečník se na červnové konferenci v Poslanecké sněmovně přimlouval za to, aby k úřední změně pohlaví stačilo pouze prohlášení dané osoby a nezatěžoval se vůbec zdravotnický systém. To nicméně nejspíše nenajde politickou podporu.

„Přijde mi důležité i pro člověka samotného, aby byl genderový nesoulad objektivně osvědčen nějakou třetí osobou, která je odborník. Jak znám politické názory v koalici i opozici, vůbec nepředpokládám, že by pouhá deklarace prošla,“ popsal Dvořák. Potvrdila to i jeho stranická kolegyně, poslankyně Barbora Urbanová (STAN). „Nic takového se neplánuje, abych, když to přeženu, si každý měsíc mohla říct, který gender si zrovna vybírám,“ řekla Urbanová s tím, že nad změnami pohlaví je třeba lékařský dohled.

„S rozhodnutím Ústavní soudu souhlasím a čekám, s čím přijde ministerstvo spravedlnosti. Zatím nemám vyhraněný názor,“ uvedla poslankyně Taťána Malá (ANO). Shoda nepanuje ani na tom, od jakého věku by mohl člověk o úřední změnu pohlaví žádat, zda už od 15 let, nebo až od 18.

Ústavní soud zrušil povinné sterilizace až od 1. července 2024 právě proto, že slovy mluvčí ÚS Kamily Abbasi „zákonodárci ponechává dostatečný prostor, aby nově upravil zákonné podmínky“. Konkrétně soud zrušil části občanského zákoníku a zákona o specifických zdravotních službách. Je nicméně možné, že se zákonodárci na novele neshodnou a zůstanou tak platit zákony ve stávající podobě, s výjimkou dvou krátkých pasáží zrušených Ústavním soudem.

„Pro úřední změnu pohlaví by v takovém případě odpadla nutnost sterilizace, ale zůstala by potřeba projít procesem odborného zkoumání. Na základě toho by došlo k rozhodnutí na matrice o změně pohlaví. Nechali jsme si zpracovat analýzy, že pokud by se nepřijala žádná nová právní úprava, bylo by to právě takto,“ popsal náměstek Dvořák. „Určitě je však žádoucí přijmout novelu. Přece jen když něco pouze odstraníte z právního řádu, může pak docházet k nejasnostem. To bychom určitě nebyli rádi,“ uzavřel Dvořák.