Článek
„Nebylo by vhodné, aby nejlépe odměňovaní ,zaměstnanci‘ státu byli jako jediní vyjmuti z celkového zmrazení platů ústavních činitelů,“ řekl Právu Blažek.
Podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry ale tato debata teprve začíná. „Příští týden se sejdu s panem ministrem a teprve potom to budu komentovat. Je to rozhodnutí vlády, které je zatím politické a nemá žádný právní rámec. Není to znění zákona, ani rozhodnutí vlády ve smyslu konkrétních věcí, ve vztahu k soudcům. Je předčasné se k tomu teď vyjadřovat,“ konstatoval.
Učitele dvě procenta zklamala
Podle něj záleží na celkovém právním kontextu opatření. „Když se podíváme na minulé nálezy, tak je strašně důležitý kontext zmrazení platů. Je možné za předpokladu, kdy nikomu vláda nepřidá,“ sdělil Vávra.
ÚS dal soudcům za pravdu
Fialova vláda připravuje návrh novely platového zákona, ve kterém zakotví zmrazení platů politiků a dalších ústavních činitelů na rok 2022. Nedojde tak k navýšení jejich platů o šest procent. Kromě politiků se změna týká také soudců a státních zástupců, což v minulosti vyvolávalo řadu soudních sporů.
„Zmrazování platů ústavních činitelů současná vláda nedělala s lehkým srdcem a vůbec nás netěší,“ sdělil ve čtvrtek Právu Blažek. „Plánujeme ho, jak ostatně už ve čtvrtek na tiskové konferenci po vládě říkal ministr financí Zbyněk Stanjura, s ohledem na současný stav státní kasy,“ dodal Blažek.
Průměrná mzda vzrostla, lidé si ale o moc víc koupit nemohou
V souvislosti s nedotknutelností platů soudců se v minulých letech objevily hned několikrát spory, při nichž se Ústavní soud v řadě případů postavil na jejich stranu. Například v roce 2015 soudci obstáli mj. s argumentem o nezávislosti jejich stavu. Stát jim tehdy musel vrátit zpětně část peněz.
„Chci věřit, že soudci a žalobci stejně jako ostatní ústavní činitelé budou mít pro tento krok pochopení a budou s ostatními solidární. Debatu s vedoucími představiteli justice určitě povedu a budu se jim snažit důvody vysvětlovat,“ podotkl šéf resortu spravedlnosti.
Jak Právu potvrdil mluvčí kabinetu Václav Smolka, novela teprve vzniká a vláda bude žádat schválení v legislativní nouzi, aby došlo k rychlému projednání a zmrazení se dotklo celého roku.
Penze rostou, přesto nedosahují ani poloviny průměrného platu
Rozhodnutí zatím nechce hodnotit ani nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. „Je to ryze politické gesto vlády, které souvisí s obecným úsporným programem, který nastínila. Vládu chápu, že k tomu takto přistoupila, a blíže to hodnotit nechci,“ uvedl.
Že se soudci budou chtít domoci nedotknutelnosti svých platů, tak jako se to stalo v minulých letech, však Stříž nevyloučil. „I v předchozích obdobích Ústavní soud vždy rozhodoval na návrh někoho ze soudců. Vyloučit to nemohu, ale judikatura je dle mého názoru natolik propracovaná a bohatá, že Ústavní soud by zachoval linii, kterou už dříve jasně naznačil,“ podotkl.
Benda: Není to nic vynikajícího
„Že bych návrh pokládal za něco vynikajícího, o tom mám své pochybnosti. Zmrazení vždycky znamená, že se po roce musí rozmrazit. Nyní se bude rozhodovat, jak to má právně vypadat,“ poznamenal šéf poslaneckého klubu a právní expert ODS Marek Benda.
„Celkově to není nejlepší nápad. Je to vždycky takové gesto, ale výsledek je ten, že za rok se najednou zvyšuje víc a je z toho pak vždycky jenom fackování,“ podotkl s tím, že vláda konkrétně se soudci musí intenzivně komunikovat.
Trvalá práce z domova? Třetina zaměstnanců by ji vyměnila za nižší plat
Zároveň však nesouhlasí s prohlášením, že by zmrazením mělo jakkoli dojít k ohrožení nezávislosti justice.
„Ne, to určitě ne, já s tou argumentací nesouhlasím. Myslím si, že soudní soustava má dýchat stejným způsobem, jako dýchá zbytek státu, a když se řekne všem, tak i soudcům. Na zásah Ústavního soudu je, kdybychom se jim rozhodli snížit platy o 30 procent, protože nám připadají přeplacení,“ dodal Benda.