Blažek chce předat agendu milostí zpět na Hrad

Ten vydal v roce 2013 rozhodnutí, kterým přenesl rozhodování o žádostech o milosti právě na ministerstvo spravedlnosti. Jeho předchůdci Václav Havel a Václav Klaus přitom o milostech rozhodovali sami.

„Jsem pro to, že když dává Ústava ČR někomu nějaké kompetence a pravomoci, že by je měl rozhodovat sám a nepřenášet je. Prezident by si tedy měl tuto pravomoc udělovat milosti ponechat pro sebe,“ řekl Právu Blažek.

Nové vedení Hradu však dosud otázku neřešilo. „Tímto tématem jsme se zatím nezabývali, proto odpověď zatím neznáme,“ reagovala ve čtvrtek na dotaz Novinek mluvčí Hradu Eva Hromádková.

Blažek připomněl, že třeba Václav Klaus během svého prezidentského funkčního období jednou za čas se svým hradním týmem strávil jednu sobotu či neděli jen tím, že pročítali milosti. „A na tom něco je,“ míní Blažek.

Administrativní zátěž

„Kdyby to pan prezident Pavel chtěl rozhodovat celé sám, byl bych jenom rád. Na druhé straně pokud si bude přát, aby to dál dělalo ministerstvo, bude to dál dělat. Ale potřebuju to vědět,“ poznamenal Blažek s tím, že otázka milostí je velmi aktuální a palčivé téma, proto se obrátil na prezidenta dopisem.

Záleží tedy podle něj na domluvě s Hradem, co se bude dít dál. „Potřebuji vědět, jestli nový pan prezident nechá v platnosti rozhodnutí pana Zemana, nebo to nějak změní, nebo to dokonce zruší. To by znamenalo, že všichni, kdo žádají o milost, se budou obracet rovnou na Pražský hrad, a ten o tom bude rozhodovat sám, jak tomu bylo před rokem 2013,“ podotkl ministr.

„V této souvislosti Vás prosím o zvážení, zda toto rozhodnutí Vašeho předchůdce ponecháte v platnosti, či jej změníte, nebo úplně zrušíte,“ zprostředkoval nyní Blažek Právu znění části dopisu, který v březnu poslal nově zvolenému prezidentovi.

Druhým dechem ale upozornil, že to znamená určitou administrativní zátěž, protože žádostí o milost je velké množství. „Zatěžuje to určitý aparát ministerstva. Kdybychom milosti nevyřizovali my na ministerstvu, znamenalo by to, že tuto zátěž přeneseme na Pražský hrad. Teď jde o to, jestli prezident chce, či nechce přijímat nové pracovníky na tyto záležitosti,“ uvedl Blažek. Na ministerstvu nyní řeší tuto agendu speciální oddělení milostí odboru milostí a inspekce.

Navrhli milost šedesáti lidem

Od 5. prosince 2013, kdy prezident Zeman svěřil agendu milostí ministerstvu spravedlnosti, eviduje tento úřad k letošnímu 7. březnu celkem 7646 žádostí o milost. Vzhledem k tomu, že Zeman už předem určil pro možné udělení milosti jako jediný pouze humanitární důvod, tedy vážné či nevyléčitelné onemocnění žadatele, ministerstvo mu ze zmíněných tisíců žádostí poslalo za celých deset let ke zvážení udělení milosti jen 58 z nich. „Celkem osmnácti z nich bylo nakonec prezidentem republiky vyhověno,“ upřesnil resort justice.

Kromě těch 18 milostí pak sám Zeman udělil během svých dvou mandátů dalších osm milostí bez spolupráce s ministerstvem spravedlnosti, tedy na základě vlastních informací. Mezi nejkontroverznější z nich patří milost pro doživotně odsouzeného dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka, kterou mu Zeman udělil v květnu 2017, pak také prominutí zbytku zkušební doby odsouzené bývalé šéfce sekretariátu premiéra Janě Nečasové, manželce bývalého předsedy vlády Petra Nečase (ODS), která dostala podmínku za zneužití Vojenského zpravodajství.

Mezi velmi kritizované patří i milost z loňského března, kterou jen pouhé dva dny po pravomocném odsouzení k tříletému vězení dostal od Zemana jeho blízký spolupracovník, tehdejší šéf Lesní správy Lány Miloš Balák. Toho soudy potrestaly kvůli manipulacím se zakázkou na zpevnění břehů kolem vodní nádrže Klíčava v Lánské oboře.

„O tom se prezident se mnou nikdy nebavil. Nevěděl jsem to. Sdělil mi to až tři dny poté, co ji udělil,“ řekl k tomu tento týden Právu Blažek.

V současnosti ministerstvo řeší celkem 674 dosud neuzavřených žádostí o milost, některé z nich jsou opakované.

Sám ministr není podle svých slov příznivcem udělování milostí pouze z humanitárních důvodů, jak nařídil Zeman, který jich dal ze všech prezidentů jednoznačně nejmíň. „Mohou být i situace, kdy se milost udělí i tehdy, když tam humanitární důvody nejsou,“ myslí si Blažek.