Blatný mluvil o „drakonických” opatřeních. Co se dá ještě víc zpřísnit?

„Pokud se dostanou (nemocnice) do situace, kdy nebudou řešit jinou než intenzivní péči a všechno ostatní bude zastaveno, tak toto je z mého pohledu důvod, proč udělat naprosto zásadní změnu, která ale by potom musela být velmi drakonická,” prohlásil Blatný v nedělní debatě na Prima CNN. Dodal však, že zatím ještě v této fázi nejsme.

Pár dní předtím nyní již bývalý poradce premiéra a někdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula prohlásil, že je potřeba zavést tvrdý lockdown, v němž by opatření směřovala k většímu omezení pohybu a kontaktů lidí.

To jsou však pouze obecná prohlášení, konkrétnější ani jeden z nich nebyl. V Česku platí v současné době tvrdá protiepidemická opatření, kdy musí být zavřené až na výjimky všechny obchody, služby i jakékoliv volnočasové aktivity a mnoho dalšího. Zjednodušeně, zakázáno je téměř vše.

Novinky nabízí několik možností, v jakých oblastech by se ještě dalo, mnohdy po vzoru ze zahraničí, utahovat šrouby.

O omezování pohybu občanů mezi jednotlivými kraji se před časem spekulovalo, nakonec ale opatření zavedeno nebylo. Vláda zatím přistoupila kvůli tamní špatné situaci k uzavření pouze tří okresů - Cheb, Trutnov a Sokolov - nevyloučila ale do budoucna uzavírání i dalších. Na Slovensku plošné omezení pohybu mezi vybranými okresy již platí.

S pohybem by mohlo souviset i další případné opatření. Epidemiolog Roman Prymula mluvil o tom, že by se pohyb lidí omezil na maximálně vzdálenost například 15 kilometrů od bydliště.

Prodloužit by se mohl také noční zákaz vycházení. Ten v tuzemsku platí od večerní 21. hodiny do ranní 5. hodiny. Francie ale například zakázala svým občanům opouštět domovy již od 18 hodiny večer. I tato varianta by mohla být při případném zpřísňování na stole, před několika měsíci kabinet zvažoval tuto variantu i u nás.

Cestou, jak snížit mobilitu obyvatel, o což stát i hygienici dlouhodobě usilují, by mohlo být také omezení hromadné dopravy. Část lidí, kteří například nemají auta a povaha zaměstnání jim to umožňuje, by tak byla například nucena pracovat z domova.

Proti tomu jde ovšem jiný argument - pokud bude spojů jezdit méně, bude v nich cestovat více lidí a budou na sobě více namačkáni, což není žádoucí. Podnikatelé navíc upozorňují, že kdo může pracovat z domu, už nyní z domu většinou pracuje.

Zřejmě nejtvrdší cestu, která by mohla připadat v extrémním případě připadat v úvahu i v Česku, zvolil Izrael. Tamní vláda se rozhodla na několik týdnů téměř kompletně vypnout ekonomiku a držet lidi doma s maximální povolenou vycházkovou vzdálenost jeden kilometr. Do práce mohou docházet jen ti, jejichž absenci povaha zaměstnání neumožňuje, zejména se jedná o kritickou infraskturu a další důležitá zaměstnání jako je policie apod.

Po tzv. tvrdém či totálním lockdownu, který by měl trvat třeba dva až tři týdny, volají i někteří čeští odborníci, například imunolog Václav Hořejší z Akademie věd ČR. Pro zpřísňování je kromě něj i Prymuly také například hlavní epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Petr Smejkal.