Blatný: Díky očkování počet nakažených zdravotníků dramaticky klesl

Velmi nerad bych se dostal do pozice, kdy budeme hledat viníka. Jsem lékař a přirovnám to k lékařské praxi. Vezměte si člověka, co má vysoký tlak. Začnete ho léčit a tlak se mu sníží. Nějakou dobu je všechno v pořádku, pak ale zjistíte, že mu tlak znovu stoupá. Možnosti jsou z principu dvě. Jedna je ta, že ten člověk přestal brát léky, a vy musíte zjistit, jestli to tak je. On vám to sám často nechce říct. Ale druhá možnost je, že s jeho tělem se něco stalo a on potřebuje ještě jiný lék. Nyní jsme v situaci, kdy nevíme, jestli pacient přestal užívat léky. Pokud ano, musí se k nim vrátit. Ale jestliže to tak není, musíme uvažovat, zda nenasadit další lék.

Je to jedna z možností. Projevuje se výrazný rozdíl mezi jednotlivými oblastmi. Jsou příhraniční kraje, a to nejen ty, které mají horské regiony, ve kterých je situace podle nákazy výrazně horší než jinde.

Základním epidemiologickým problémem je, aby se nákaza z míst, kde je vyšší, nerozšířila do míst, kde je nižší.

Jedna z možností, které se nabízí, je omezit pohyb mezi kraji a dát šanci tomu, aby se šíření v rámci republiky zpomalilo. Podstatná informace je, že kdybychom ze statistik vyňali kraje, ve kterých je šíření viru závažné, tak křivka klesá. Evidentně je tedy rozdíl mezi různými oblastmi v republice, a proto chci závazné stanovisko od hygieniků a epidemiologů, jakým způsobem na to budeme reagovat a co mohou udělat lidé, aby opatření dodržovali. Už teď se nemá cestovat, pokud to není nezbytně nutné.

Vezměte si Rakousko: před Vánoci jsme na tom byli stejně, možná o něco lépe, a opatření mezi dvěma zeměmi jsou téměř identická. V Rakousku se situace zlepšila a u nás je mnohokrát horší. Budu mít jednání s rakouským ministrem zdravotnictví a chci od něj informace k lepšímu pochopení tohoto rozdílu.

Zásadní rozdíl je zřejmě v tom, jak k opatřením tyto dva národy přistupují. Když se podíváte na horská střediska v Alpách, tak se dá s trochou nadsázky říct, že v nich jedou vleky, ale nejsou tam lidé, a u nás je to přesně naopak, vleky nejedou a lidé tam jsou. Ale nechci to zobecňovat jen na horská střediska. Podle informací, které mám, rakouská strana na opatřeních trvá a korektně, ale nekompromisně je vymáhá. U nás je to jiné. Budu o tom mluvit i na vládě.

Na jaře jsme tu měli nákazu v některých oblastech a v jiných vůbec. Určitá část se uzavřela. Nyní máme komunitní šíření, ale v některých oblastech je situace výrazně horší. Máme tu britskou mutaci a třetina zatím prokázaných vzorků pochází od pendlerů v Karlovarském kraji. Je to důkaz, že přeshraniční styk se zeměmi, kde tato mutace také je, probíhá a není optimální. Tudíž se v té oblasti logicky zvyšuje riziko šíření viru. Proto dává smysl šíření zpomalit, a dát tak čas vakcinaci.

O tomto opatření zatím není rozhodnuto a já nejsem ten, kdo by řekl, že se to stane. O víkendu budu jednat s epidemiologickou skupinou a hygieniky, v pondělí ráno proběhne dvouhodinová schůzka, na které toto všechno doladíme tak, abychom měli připravený návrh na jednání vlády, a ta rozhodne. Neumím vám v tuto chvíli říct, jak bude vypadat návrh, se kterým půjdu na vládu.

Ve chvíli, kdy epidemiologové vyhodnotí toto opatření jako nutné, tak já ho navrhnu, ale nebude na mně, abych ho potom realizoval. Úloha ministerstva zdravotnictví je identifikovat rizika a říct, co se musí udělat, aby se minimalizovala. A pak tu jsou jiné složky státní správy, které to musí realizovat.

V tomto nejsme ve sporu. Napřed je potřeba zjistit, jestli pacient lék užívá, a teprve potom mu nutit další. Já jako lékař i jako ministr teď žádám všechny pacienty, aby užívali ten lék. Nemůžete léčit lidi proti jejich vůli, to nikdy nebude fungovat. Kdo nechce být léčen, nebude vyléčen.

Znovu poukážu na Rakousko, kde jsou opatření stejná. Ve chvíli, kdy v zemi, která nám je geograficky, historicky i mentálně blízká, fungují a u nás ne, není to pro mě důvod k tomu, abych navrhoval další a další drakonické restrikce. Proč by měly fungovat, když ty současné nefungují teď? Dalšími zákazy nic nezlepšíme, lidé se je zase budou snažit obcházet.

Pokud si uvědomíme, že opatření jsou prospěšná a jsme schopni je dodržet, tak je budeme třeba moci brzy rozvolňovat a budeme mluvit o tom, za jakých podmínek se budou moci děti vrátit do škol tak jako v Rakousku. Lidé si tam uvědomili, že je to vážná věc a že se musí naučit s covidem žít, protože on nezmizí. Norma už nebude stejná jako předtím. Tak jako se život po 11. září už nevrátil k tomu, jaký byl předtím, tak i po této epidemii se nastaví nová norma.

Změní se přístup k cestování, přístup k ochraně zdraví. Věřím, že se lidé o sebe budou lépe starat. Ve většině evropských zemí se ke svému zdraví lidé chovají jako k autu: rozbije se, dáme ho do servisu, tam se opraví, abychom s ním znovu mohli jezdit po špatných cestách. Rád bych, aby servis nebyl principem, ale pojistkou.

My máme testů dostatek, je možné je provést každé tři dny zdarma. Rakousko připravuje zákon, který po dobu pandemie umožní, aby testy, které jsou registrované pro profesionální použití, mohly být použity i neprofesionálně. Jdeme stejnou cestou. Zadal jsem svým náměstkům a SÚKL, aby zjistili, jakým způsobem je možné dosáhnout něčeho podobného u nás. Pokud taková možnost bude, využijeme ji, zejména u testů, které jsou jednodušší k použití. Třeba jsou z přední části nosohltanu místo ze zadní. Je to výjimka, v rámci EU nikdo ještě nezaregistroval test k sebetestování.

Další z možností jsou i antigenní žvýkačkové testy, i přední část nosohltanu je méně invazivní. Souhlasím, že to nesmí být nepříjemné.

S ministrem školství Robertem Plagou mluvíme o různých variantách, ale zatím musíme zjistit, jestli to vůbec jde. Test má sílu jedině tehdy, je-li prováděn opakovaně. Negativní test znamená, že v tuto chvíli člověk pravděpodobně není infekční, není to ale vstupenka do volného prostoru a k nenošení respirátorů.

Opakováním se pravděpodobnost falešně negativního testu snižuje. Před Vánoci to lidé špatně pochopili, udělali si test a mysleli si, že se jim ani jejich příbuzným nemůže nic stát. V Rakousku ti, kteří se nechtějí nebo nemohou testovat, mají povinnost nosit respirátor druhé třídy. Tato cesta dává smysl, ale protože si uvědomuji, že cena respirátorů může být pro někoho příliš vysoká, nošení jsme důrazně doporučili.

Je shoda napříč spektrem, že to budou děti, u koho ochranná opatření pominou jako první. V současné době ale i toto znamená výraznou změnu v mobilitě. Máme nemocnice „plné až po střechu“, takže se bojíme jakéhokoliv uvolnění, protože ve chvíli, kdy by přestaly fungovat, tak je to problém pro nás pro všechny. Neumím vám říct, kdy se to stane.

Mám obavu vyslovit datum, protože před čtrnácti dny to vypadalo, že to bude už teď. Nyní vidíme, že se něco děje, reprodukční schopnost viru se zvyšuje. Proto jsem opatrný s predikcí, jen řeknu, že děti budou první, u koho s rozvolněním počítáme.

Opakovaně jsme ujišťováni v rámci EU, že už to bude v pořádku a že od dubna bude v ČR dostatek vakcín v řádu milionů. Máme kapacity na to, proočkovat dostatek populace zhruba do léta. Vidíme, že to funguje, zdravotníků už je proočkováno přes 50 %, v nemocnicích už dokonce 75 %, a počet nakažených zdravotníků dramaticky klesl. Tím uvolníme nemocnice. Pak bude třeba proočkovat zbytek populace, aby se zastavilo komunitní šíření. A čím více zpomalíte šíření, tím více znemožníte viru schopnost mutovat.

EU dala jasně najevo Rusku i ostatním zemím, aby se přihlásily o registraci u Evropské lékové agentury (EMA), a ta se tím má velmi vážně zabývat. Ve chvíli, kdy EMA schválí další vakcíny, budu ten poslední, kdo by tomu bránil. ČR se zavázala, že nebude nakupovat vakcíny jinak než přes EU, bylo by to tedy porušení smlouvy.

Velmi pozitivně. Jednáme o tom i se SÚKL, do jehož kompetence registrace léčiv spadá. Zejména ty dva nejčastěji jmenované léky (od firem Regeneron a Eli Lilly) by se do ČR měly dostat co nejdříve. Jeden z nich by dokonce měl být vhodný i pro preventivní použití, aby se snížila možnost hospitalizace. Ministerstvo to jednoznačně podporuje a uděláme všechno pro to, abychom sem ty léky co nejdříve dostali.

Každá mise ministra je časově omezená, ale se mnou se nikdo nebavil o tom, že by mělo dojít k nějaké změně. Přišel jsem jako nepolitický odborník, který chce dělat věci nejlépe, jak to jde, a v tom hodlám pokračovat.

S panem premiérem jsme se bavili o tom, že je třeba zlepšit mediální obraz ministerstva. Na tom se snažím zodpovědně pracovat. Ale o ničem jiném jsme se nebavili.

Celý rozhovor s Janem Blatným si můžete přečíst v sobotním Právu