Článek
„Návrh rozpočtu je dobrý a realistický,“ uvedl při hájení návrhu rozpočtu na plénu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
V prvním čtení se schvalují základní parametry návrhu, tedy rozložení výdajů a příjmů, případná výše schodku a jeho pokrytí. Návrh počítá s příjmy 2,086 bilionu korun a výdaji ve výši 2,327 bilionu korun. Původně vláda počítala se schodkem 230 miliard korun, ale kvůli nedávným ničivým povodním rozhodla, že jej kvůli pokrytí škod navýší na 241 miliard korun.
„Pokud by se ukázalo, že celkový rozsah škod nebude tak velký, tak se peníze nebudou čerpat a deficit bude nižší,“ předestřel Stanjura.
Návrh rozpočtu na rok 2025 hájil na plénu Sněmovny i premiér Petr Fiala (ODS), podle něhož je navrhovaný finanční rámec „rekordně“ proinvestiční a jde o „mnohem více než nějaký rozumný kompromis“.
„Ve všech krocích, které jsme od našeho nástupu dělali, jsme vždy drželi dvě zásady a odmítali jsme v nich udělat kompromis. První je, aby Česká republika snižovala schodky a opět začala plnit Maastrichtská kritéria, a pak jsme vždy mysleli na budoucnost naší země. Tyto principy se plně propisují do návrhu rozpočtu na rok 2025. Pracujeme na tom, abychom vyřešili dlouhodobě špatné hospodaření země a abychom dostatečně investovali do budoucí prosperity,“ řekl poslancům Fiala, který se tradičně vymezoval vůči předchozímu kabinetu Andreje Babiše a zároveň chválil počínání svého kabinetu.
„To je jeden z největších rozdílů mezi vládou, vládní koalicí a současnou opozicí. Všechny členy vládní koalice spojuje starost o budoucnost. Myslíme na věci, které se projeví za pět, deset, patnáct let. Každý rok naší vlády přináší o něco lepší čísla, a tedy i lepší možnost, jak se k tomu všemu přiblížit,“ dodal.
Zatímco koaliční poslanci Stanjurův návrh obhajují, opozice vůči němu má množství výhrad. Odkazuje se mimo jiné k výhradám Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž pracuje návrh s nadhodnocenými příjmy a podhodnocenými výdaji, přičemž nesoulad se pohybuje v řádu několika desítek miliard korun.
Netrvalo dlouho a Piráti už začali ve Sněmovně vládu zlobit
Problém někteří ekonomové vidí například v příliš nízké částce vyčleněné na podporu obnovitelných zdrojů energie, na příjmové straně naopak nesdílejí optimismus stran příjmů z prodeje emisních povolenek.
Ke kritikům rozpočtu z řad ANO a SPD se nově přidali i donedávna vládní Piráti, podle nichž návrh připomíná Potěmkinovu vesnici.
„Považuji za zásadní chybu, že vláda nesplnila svůj slib zatočit s dotační ekonomikou. V návrhu státního rozpočtu zůstávají rádoby inovace, peníze na různé toastové linky, a to tam ještě nemáme největší průšvih státního hospodaření, což je podle mě modernizační fond, ze kterého se platí bezhlavě a nesmyslně dotace na věci, které vůbec nedávají smysl,“ prohlásil ve středu šéf pirátských poslanců Jakub Michálek.
Ačkoliv Michálek a celkově Piráti do předlohy šijí a budou požadovat vrácení návrhu rozpočtu vládě k přepracování, prohlásil šéf pirátských poslanců, že nechce být začleněn do opozičního bloku ve Sněmovně, i když se v požadavku na vrácení vládě k přepracování shodují.
Jednání do noci
Ve Sněmovně se tak dá ve středu očekávat plejáda dlouhých a kritických projevů.
Jako první si ve středu vzal slovo předseda opozičního hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš, který byl ke kabinetu tradičně významně kritický. Vláda podle něj nesplnila předvolební sliby dané občanům, „zradila své voliče“ nebo okradla seniory.
„Naše země pod Fialovou vládou nevzkvétá, naše země pod touto vládou chudne. Cílem vlády má být ekonomický růst a zvyšování životní úrovně, ale vy tomu nerozumíte. Jste úplně odtržení,“ prohlásil Babiš s tím, že v návrhu rozpočtu kabinet „fixluje s čísly“.
Z falšování čísel v návrhu rozpočtu na příští rok nařkl kabinet ve svém kritickém projevu i šéf SPD Tomio Okamura.
„Váš rozpočet říká jediné: co slovo, to lež, co čin, to krádež. Tento rozpočet je nechutnou vizitkou vaší vlády. Nikdo rozumný a žádný slušný člověk nemůže a neměl by pro tento rozpočet zvednout ruku. Rekordně zadlužujete naši zemi, aniž byste šetřili na zbytných výdajích,“ tvrdí Okamura, který členy vlády označil za neschopné.
Většinu jednacího dne zabraly vystoupení řečníků s přednostním právem, tedy členů vlády, vedení Sněmovny, šéfů stran a poslaneckých klubů. Až po zhruba osmi hodinách od začátku jednání se ke slovu dostal první řadový poslanec, vystoupit jich chce celkem 17.
I s ohledem na to předseda poslanců ODS Marek Benda po dohodě s koaličními partnery navrhl jednání po 19. a 21. hodině, tedy do půlnoci.
Vzhledem k tomu, že vládní koalice má ve Sněmovně většinu 104 hlasů, tak lze očekávat, že budou opoziční návrhy na vrácení předlohy k přepracování zamítnuty a návrh státního rozpočtu projde do druhého čtení, kde již mohou zákonodárci podávat pozměňovací návrhy na přesuny mezi jednotlivými kapitolami.