Článek
Podle informací Práva měli pro Klause lobbovat královéhradecký biskup Dominik Duka, biskup ostravsko-opavský František Václav Lobkovic a arcibiskup olomoucký Jan Graubner.
Biskupská konference se přitom usnesla, že biskupové během volby zůstanou neutrální a do volby nebudou zasahovat. Ve hře jsou totiž církevní restituce, které by se měly i s úroky vyšplhat téměř k 300 miliardám korun a o kterých bude v nejbližší době jednat parlament.
Poslanec Jiří Hanuš, který volil Klause, konzultoval otázku koho volit s biskupem Dukou. Podle něj na tom není nic nenormálního. „Já se za svým sídelním biskupem chodím radit pravidelně. Byla to jedna z otázek. On mi ale neřekl koho, řekl mi jen názor na ty dva lidi, jak je vidí. Řekl mi taky, že rozhodnutí je na mně,“ řekl Právu Hanuš.
Dodal, že nelze prezidentskou volbu s církevními restitucemi vůbec spojovat. Pro výměnu hlasů pro Klause za podporu ODS církevním restitucím se přitom před nedávnem veřejně vyslovil lidovecký ministr Cyril Svoboda.
Duka byl včera v zahraničí. Jeho sekretář Vojtěch Macek Právu řekl, že nešlo o oficiální jednání, ale jen o soukromý rozhovor.
Duka byl včera v zahraničí. Jeho sekretář Vojtěch Macek Právu řekl, že nešlo o oficiální jednání, ale jen o soukromý rozhovor.
Poslanec Jiří Carbol, zastánce Švejnara, probíral volbu prezidenta s Lobkovicem. „Já se s panem Lobkovicem znám velmi dlouho, ale on mě v této věci nijak neúkoloval. Já jsem s ním o tom mluvil, ale neříkal mi vol toho či onoho, protože chceme církevní restituce,“ řekl Carbol Právu.
S olomouckým poslancem Tomášem Kvapilem, který je také pro Švejnara, měl vést na prezidentské téma rozhovor Graubner. „Na takovéto otázky se nehodlám bavit,“ řekl Právu jinak vstřícný poslanec a zavěsil.
Halík: poškodí to církev i lidovce
O tlaku biskupů na zákonodárce se v katolické církvi i mezi lidovci již několik dnů hovoří. Velice kriticky se k lobbování biskupů postavil filozof a kněz Tomáš Halík, který poslal církevním hodnostářům i zákonodárcům dopisy.
„Varoval jsem před tím, že podpora těchto biskupů Václavu Klausovi může jednak vyvolat nepravdivý dojem, že církev podporuje Klause (ačkoliv v několika anketách a průzkumech se ukázalo, že většina věřících by si přála Švejnara), že tím mohou utvrzovat veřejnost v představě, že nejen někteří lidovci, ale i církev je schopna své politické preference řídit podle materiálních zájmů církve a že něco takového škodí věrohodnosti církve a nakonec tím tito duchovní poškozují i KDU, která rozhodně nemá být prodlouženou rukou církve,“ sdělil Halík Právu.
Známý kněz a vysokoškolský učitel preferuje Švejnara. Nejvíce ho překvapilo, když den po odeslání dopisů biskupům mu došla odpověď od Klausova tajemníka Ladislava Jakla.
Velkou radost z přesvědčování lidoveckých zákonodárců neměl místopředseda KDU-ČSL David Macek, který je mezi lidovci největším zastáncem Švejnara. „Po vyjádření některých biskupů mám obavy o důvěryhodnost církve v naší zemi,“ řekl Právu.
Vlkovi se to nelíbí
Vměšování biskupů se nelíbí ani kardinálu Miloslavu Vlkovi. „Pan kardinál Vlk mně kvůli tomu volal, já jsem mu odpověděl, že mám právo se zeptat svého sídelního biskupa na názor na kandidáty. A kardinál mi řekl, že to je správné,“ uvedl Hanuš.
Mluvčí pražského arcibiskupství Aleš Pištora Právu řekl, že kardinál věc nechce komentovat, protože se nechce zapojit do předvolebního boje. „Biskupská konference se usnesla, že biskupové nebudou do prezidentské volby zasahovat,“ řekl pouze Pištora.
Také šéf lidovců Jiří Čunek nechtěl přilévat olej do ohně. Řekl, že o ničem neví. „Jsme sice strana křesťanská, ale s církvemi máme společného pouze to, že někteří naši členové chodí do kostela,“ poznamenal Čunek.