Článek
Postupně se objevují problémy mnohem vážnější a hrozivější než pouhé opisování. Nechybějí už zasvěcené hlasy, že za zdánlivým nepořádkem na vysoké škole číhá mafiánská chobotnice.
Svědčí o tom i fakt, že šéfka plzeňského státního zastupitelství Antonie Zelená včera rozhodla, že plzeňští policisté, kteří se minulý týden začali zabývat trestním oznámením na porušení autorského práva v souvislosti s Tomažičovou prací, dál na případu pracovat nebudou a v prověřování bude pokračovat útvar odhalování korupce a finanční kriminality, který už šetří jiné podezřelé věci na fakultě.
„Je nutné, aby policie problémy právnické fakulty prošetřovala jako celek, a ne je kouskovala po jednotlivých přijatých trestních oznámeních,“ vysvětlila Zelená.
V Plzni získali titul i mnozí policisté
Vyloučit chce Zelená také to, aby se na objasňování podíleli policisté, kteří na právnické fakultě studovali a získali zde titul. „Prošetřováním byl pověřený celorepublikový útvar, jehož personální složení umožňuje vytvořit tým, který bude garantovat, že v něm nebudou policisté spjatí s fakultou,“ prohlásila šéfka plzeňského zastupitelství.
Znepokojena aktuálním vývojem událostí kolem plzeňské právnické fakulty, které už šetří policie, je i nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká . Jak včera sdělila, na základě výsledků jejich prověřování zváží případný další postup či opatření ve věci. Sama už ale podle její mluvčí Renaty Malinové loni vyjádřila pochybnosti o zákonnosti postupů na plzeňské univerzitě, a to v souvislosti s uznáváním zahraničních vysokoškolských diplomů.
„Koncem roku 2008 a v prvním čtvrtletí roku 2009 podala celkem sedm správních žalob proti rozhodnutím Západočeské univerzity v Plzni o vydání osvědčení jednotlivým osobám ve věci uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání v oboru právo v České republice. Krajský soud v Plzni o žalobách dosud nerozhodl,“ sdělila včera Právu Malinová.
VIP studenti se hnali za titulem
Organizovaný zločin. Právě tak označuje tajná služba už několik let klientelistické skupiny působící na vysokých školách, které vlivným a důležitým lidem nabízejí zkratky vedoucí k získání vysokoškolského diplomu. Jak se ukazuje na plzeňských právech, nebylo to varování do větru.
Podle expertů přitom může snadná cesta k titulu pro stát znamenat vysoké bezpečnostní riziko, protože tzv. VIP studenti mohou být svým profesorům zavázáni a také se mohou stát snadným terčem vydírání.
„Pro vytváření klientských vazeb je využíváno i prostředí některých vysokých škol, zejména těch, které poskytují možnost zvyšování kvalifikace pracovníkům státní správy nebo příslušníkům bezpečnostních složek,“ píše např. Bezpečnostní a informační služba (BIS), v části své výroční zprávě za rok 2007 věnující se pronikání organizovaného zločinu do veřejné správy.
Právě v souvislosti s plzeňskou fakultou upozornila předsedkyně akreditační komise Vladimíra Dvořáková, že právě sem se doslova překotně, na rozdíl třeba od pražských práv, hlásili především zaměstnanci státní správy, policisté, celníci, politici, podnikatele, jejich děti. „Ti činovníci fakulty po nich ani možná nic na oplátku nemuseli chtít, jen si dopředu dělali u nich velké či malé očko, které by se mohlo hodit do budoucna,“ tvrdí Dvořáková.
Také podle zpravodajců z civilní kontrarozvědky si takové skupiny zavazují důležité lidi právě tím, že jim studium „v maximální možné míře ulehčují“. Zda se BIS zabývá přímo poměry na plzeňské právnické fakultě, nicméně včera mluvčí této tajné služby Jan Šubert odmítl říct.
„Ke konkrétním případům se zpravodajská služba vyjadřovat nemůže, mohu ale ujistit, že pokud někde klientelismus a korupce fungují jako prostředek k ovlivňování a disfunkci státní správy, tak to naší pozornosti rozhodně neujde a nestojíme s rukama za zády,“ řekl k tomu Šubert.
Riziko vydírání nebo protislužby
„Pokud lidé získávají tituly potřebné pro výkon své funkce jiným než standardním způsobem, je s tím spojené riziko, že budou buď vydíráni, nebo se budou dobrovolně pokoušet o určité protislužby,“ uvedl šéf parlamentní komise pro kontrolu BIS a bezpečnostní expert ČSSD Jeroným Tejc s tím, že teprve v budoucnu se ukáže, jak moc situace na plzeňských právech bezpečnost státu ovlivní.
Podle znalců problematiky je zvlášť znepokojující, že zdánlivě nepřehledný systém studia, neprůhledné přijímací řízení a administrativní nepořádek na plzeňské fakultě byly vlastně budovaným systémem, doprovázeným na druhé straně výraznou mimoškolní aktivitou některých jejích pedagogů ve významných i státních institucích, včetně Ústavu státu a práva.
„Jednoznačně šlo o dobře organizovanou síť,“ řekla Právu předsedkyně akreditační komise, i když sama, jak uvedla, by byla s užitím termínu organizovaný gang opatrná.
Aktuálním příkladem je spor státu s firmou Diag Human, která loni v létě vyhrála nad Českou republikou letitý arbitrážní spor téměř o čtrnáct miliard. O tom, jak to nakonec dopadne, bude v tříčlenném přezkumném rozhodčím senátu také rozhodovat bývalý proděkan v Plzni Milan Kindl, který po aféře odstoupil. Druhým je student téže fakulty – prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel.