BIS: Rusko se snaží obnovovat počty špionů

„Rok 2023 byl v bezpečnostní oblasti mimořádně náročný a v mnoha ohledech velmi turbulentní. Ke zklamání nás všech stále pokračovala neakceptovatelná brutální agrese Ruska proti Ukrajině, na kterou zareagovala demokratická a svobodná část světa podporou bránící se zemi. Rusko zůstávalo stejně jako v předchozích letech zdaleka největší hrozbou pro bezpečnost naší země, ale i celé Evropy a světa,“ zhodnotil uplynulý rok šéf BIS Michal Koudelka.

Navzdory vyhoštění řady ruských zpravodajců s diplomatickým krytím aktivity Ruska příliš nepolevily a pokračovaly klasické zpravodajské operace. Česko vyhostilo v minulých letech řadu ruských diplomatů po zjištění, že do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 byli zapojeni agenti ruské vojenské rozvědky GRU, nebo po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Rusko se navíc v současnosti snaží obnovovat a rozšiřovat počty špionů na území Česka.

„BIS nadále registruje snahy o obnovení širších rozvědných kapacit pod diplomatickým krytím vysíláním nových zpravodajských příslušníků na naše území prostřednictvím dlouhodobých akreditaci či krátkodobých víz,“ uvedla kontrarozvědka, která zároveň dodala, že roste riziko, že se lidé jedoucí do Ruska dostanou do hledáčku tamních tajných služeb, jež se je pokusí využít ke špionáži proti Česku.

Vzhledem k větší ostražitosti Rusko pak začalo i více využívat komunikační aplikace, především Telegram, k verbování i řízení svých špionů v zahraničí. Moderní technologie ale využívá také k vedení kyberútoků v rámci hybridní války proti demokratické části světa. Ty cílí často na kritickou infrastrukturu, narušení pomoci Ukrajině či jsou vedeny ve snaze rozkolísat stabilitu zemí a polarizovat společnost.

„Ruské snahy o polarizaci veřejnosti, šíření dezinformací či sabotážní aktivity představují vážné bezpečnostní riziko, kterému se Česko bude muset věnovat i v předvídatelné budoucnosti,“ konstatovala BIS. Počty kyberútoků vloni oproti roku 2022 vzrostly, což si kontrarozvědka vysvětluje pokračující izolací Ruska, jemuž se ztížily možnosti, jak získávat informace v reálném světě. „Kybernetická špionáž proto představuje důležitý nástroj k získávání informací,“ stojí ve zprávě.

Výzvou pro stát i bezpečnostní služby je rychlý rozvoj umělé inteligence (AI). „Rusko a Čína to velmi dobře chápou a investují obrovské finanční prostředky do této oblasti,“ uvedla BIS s tím, že demokratický svět nesmí zaostat.

Dalším významným, ale též dlouhodobým rizikem pro bezpečnost ČR je Čína, která se snaží získávat informace o české politické scéně, akcích, kde by se mohly objevit kritické názory proti režimu, nebo získávat informace z akademické sféry.

„To, že aktuálně nevnímáme přímou čínskou vojenskou hrozbu namířenou proti nám, nezaznamenáváme hrozbu terorismu mířenou z Číny a ani se neobáváme masivní nelegální migrace z tohoto teritoria, neznamená, že pro nás Čína nepředstavuje iminentní a zásadní hrozbu,“ přiblížila kontrarozvědka.

Aktivity Číny zaznamenává dlouhodobě BIS v akademické oblasti, kdy se Čína snaží navázat kontakt s akademiky prostřednictvím krycích profilů zaměstnanců fiktivních konzultantských či headhunterských společností, nejčastěji se sídlem v Singapuru či Hongkongu. Nejčastěji si od nich tento vyžádá zpracování studií. „Studie představují zpravidla předstupeň k další spolupráci spočívající v dodání konkrétních informací,“ uvedla BIS. Dalším krokem je pak hrazené pozvání do Číny.

Dalším krokem bývá pozvání do Číny, která hradí veškeré náklady. Čína si tak vytváří síť osob, které se cítí být zemi zavázány a v budoucnu mohou být nakloněné podpoře čínských zájmů. „Pozvání cílí na bývalé i stávající politiky, zástupce státní správy i samosprávy, významné akademiky i na významné podnikatele,“ napsala BIS.

Kontrarozvědka taktéž varovala před užíváním zařízení a přístrojů, jako jsou nejrůznější elektronika jako mobily, chytré hodinky či elektrické vozy. „Riziko takových zařízení nespočívá v instalaci vysoce sofistikovaného špionážního softwaru, ale i ve shromažďování dat prostřednictvím mobilních aplikací. Uživatelé by proto měli při výběru zařízení věnovat zvýšenou pozornost tomu, zda nepochází ze zemí, jejichž politický režim a legislativa zvyšují možnost zneužití dat státní mocí,“ napsala BIS. V minulosti například státní instituce varovaly před výrobky čínské značky Huawei.