Článek
Jednotliví uchazeči o lukrativní zakázky se totiž podle zjištění tajné služby domlouvají na společném postupu, a to právě i v případě anonymních elektronických aukcí. Princip je přitom jednoduchý: uchazeči se během aukce dorozumívají pomocí předem domluvených tajných šifer, díky kterým se vzájemně rozpoznají.
„Služba zaznamenala případy, kdy v průběhu elektronické aukce použila část uchazečů skrytý způsob dorozumívání, které mělo sloužit k rozpoznání jinak anonymních účastníků aukce. Smluvené společnosti si před aukcí přidělily jedinečné dvouciferné kódy, které pak uváděly v jimi nabízených cenách,“ popisuje systém machinací s veřejnými zakázkami výroční zpráva BIS za rok 2011.
„Ani zavedení elektronických aukcí, které měly zamezit netransparentním postupům při zadávání veřejných zakázek, tedy nestačilo samo o sobě zabránit nejrůznějším pokusům o machinace uchazečů,“ konstatuje tajná služba. Konkrétní příklady takových manipulací ale ve veřejné části zprávy neuvádí.
Čachry při zadávání státních zakázek se každopádně podle BIS týkají i tradičních výběrových řízení, která se často dělají jen na oko a vítězí předem vybraní zájemci.
BIS: Nečistě hrály SŽDC nebo ČEZ
Jako příklad tajná služba v tomto směru uvádí Správu železniční dopravní cesty. „Vyhlášení zakázek působilo transparentně, avšak představitelé společnosti zvýhodňovali předem vybrané soukromé subjekty před konkurencí tím, že s nimi individuálně předjednali podmínky zakázek nebo jim sdělovali interní informace,“ uvádí se ve výroční zprávě kontrarozvědky.
Zákon pak podle ní při vypisování tendrů obcházel např. energetický gigant ČEZ, když zadával zakázky prostřednictvím své dceřiné společnosti Škoda Praha Invest. Tlaky nejrůznějších lobbistických a podnikatelských skupin pak podle BIS provázel zadávání lukrativních zakázek státního podniku Lesy ČR.