Hlavní obsah

Bílozelené sloupky hyzdí Prahu, jsou jich tisíce na absurdních místech

Praha

V posledních letech se stále častěji řidiči na silnicích ve městech setkávají s bílo-zelenými plastovými sloupky, tzv. balisety, které mají například bránit neukázněným motoristům v přestupcích nebo ukazovat směr. Původně měly sloužit jako dočasné řešení, ale často zůstávají a mnohdy může změť sloupků řidiče mást či kazit ráz města. I proto prý Praha od umísťování balisetů plánuje upouštět.

Zelené sloupky v PrazeVideo: Pavel Jaňurek, Novinky

Článek

V Praze je aktuálně na silnicích ve správě Technické správy komunikací (TSK) podle její mluvčí Barbory Liškové 3111 zelených a 496 bílých sloupků. Skutečný počet ale může být vyšší, jelikož balisety mohou umisťovat na komunikacích a dalších místech, které nespadají pod TSK, jejich správci jako městské části či soukromí investoři. Jakési zaplevelení veřejného prostoru plastovými a pro mnohé nevzhlednými sloupky však není problém jen metropole, ale i zbytku Česka.

„V současné době se od balisetů spíše upouští. Většinou se jedná o dočasné řešení bezpečnosti před definitivní stavební úpravou, která už je citlivě řešena s ohledem na danou lokalitu… např. v Pražské památkové rezervaci nebo památkových zónách atd. Právě s vědomím nevkusné estetiky baliset a následných dopadů na kvalitu veřejného prostoru se zejména v centru stále častěji využívají subtilnější a pohledově decentnější sloupky,“ uvedl na dotaz Novinek náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti) ústy mluvčí zastupitelského pirátského klubu Martiny Vackové.

Jeden sloupek stojí podle Vackové zhruba tisíc až 1200 korun a k tomu je potřeba připočítat kotvu sloupku (65-300 korun) a práci (500-800 korun). Přesné náklady se redakci nepodařilo zjistit, odhadem však jen za sloupky a jejich umístění mohlo TSK dát zhruba sedm milionů korun. O umístění baliset rozhodují příslušné silniční správní úřady na základě podkladů od dopravních inženýrů a požadavků například policie.

Při kolizi nebezpečí nehrozí

Zelenobílé plastové sloupky jsou duté a při případném nárazu do nich nehrozí větší nebezpečí či poškození vozu, jelikož se zábrana jednoduše zdeformuje. Primárně se podle Liškové z TSK instalují jako dočasná „fyzická zábrana tam, kde se dopravní značení ukazuje jako nedostačující a řidiči jej nerespektují. Typický příklad je parkování před přechody, kde obvykle nestačí zákonem daný zákaz pěti metrů ani vyznačený dopravní stín“.

Občas mám problém se v tom vyznat. Kdybych neměla svoje trasy a odbočky už zažité, asi bych trochu zmatkovala
řidička

Vacková dodala, že úřadům apriori nejde o zaplevelování veřejného prostoru sloupky, ale činí tak kvůli negativním zkušenostem z provozu a potřebě zajistit bezpečnost. „Rozhodně by pomohla změna legislativy a možnost vyššího pokutování řidičů za špatné parkování na chodníku nebo v blízkosti přechodů,“ míní.

Navzdory tomu však změť desítek kuželů, které mají ukazovat správný směr či pruh při odbočování, může na řidiče působit zmateně. „Občas mám problém se v tom vyznat. Kdybych neměla svoje trasy a odbočky už zažité, asi bych trochu zmatkovala, kudy mám kvůli nepřehlednosti jet,“ řekla Novinkám jedna z pražských řidiček Eva K.

Že to může řidiče skutečně mást, potvrzuje i výkonný ředitel Autoklubu ČR Richard Gironi. „Ano, k tomu může opravdu dojít, ale to se stává i v jiných dočasných úpravách na pozemních komunikacích. Nicméně je nutné si uvědomit, že povolení k instalaci dává většinou odbor dopravy obce s rozšířenou působností, který na většinu vyjádření potřebuje i souhlas Policie ČR,“ uvedl Gironi. Z krátkodobého hlediska lze podle něj s používáním sloupků ke zdůraznění či doplnění vodorovného značení souhlasit, s dlouhodobým již ale nikoliv.

Úseky s rychlostí až 150 km/h se na dálnicích mohou objevit do dvou let, říká ministr Kupka

AutoMoto

Výběr článků

Načítám