Bílá plomba zdarma? Část zubařů by „sociální výplň“ nedělala, tvrdí ministerstvo

„Nestanovíme, jaký typ materiálu má být na výplň použit. Vedle fotokompozitní, poměrně drahé výplně bude možné, aby byla použita i nějaká levnější, například jednovrstevná, která bude znamenat mnohem nižší doplatek pro pacienta,“ řekl Tomáš Troch, ředitel odboru regulace cen a úhrad na resortu zdravotnictví.

Právě tu stomatologové už dříve navrhovali jako alternativu amalgámových plomb, od kterých všichni kvůli škodlivé rtuti ustupují a k jejich úplnému zákazu dojde v roce 2026 z nařízeni EU.

Ministerstvo ale nechce přistoupit na to, aby byla hrazena povinně a všem. Tvrdí, že by ji část zubařů odmítla pacientům dělat a mohlo by je to odradit od spolupráce s pojišťovnou.

„Kdybychom stanovili, že je to plně hrazená varianta, která musí být dostupná, tak bychom se teoreticky dostali do situace, kdy by ji museli všichni poskytovatelé (zubní ordinace) nabízet, i když by ji řada z nich nechtěla dělat, a to by je odrazovalo od účasti na systému zdravotního pojištění, jako se děje teď,“ vysvětloval Troch.

Bylo by to podle něj podobné jako s amalgámem, který dnes řada ordinací nenabízí. Stále je ale využíván u 43 procent pacientů za rok.

Co tedy ministerstvo navrhuje? Podle novely zákona o veřejném zdravotním pojištění má pojišťovna přispívat na bílou plombu 40 až 60 procent ceny, kterou dává na úhradu této výplně u dětí. Ty ji mají zcela zdarma.

Jednovrstvou bílou výplň by zubaři nabízet mohli, ale nemusí. Doplatek u „sociálních výplní“, jak na setkání zaznělo, má být podle resortu minimální, pokud platba od pojišťovny pokryje práci zubaře. To je zatím nejisté, dohodnuto ještě nic není.

Dětem hradí pojišťovny bílou plombu zhruba 1300 korunami. Pokud by pojišťovna dospělým zaplatila minimálně pět set korun, tedy oněch čtyřicet procent, stále by lidé několik stovek dopláceli. Oproti současnému stavu by to bylo ale lepší, než platit plnou cenu.

„Bílé plomby nestojí víc než amalgám, drahý je čas,“ zdůraznil nedávno prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. Přesvědčen je o tom, že část sociálně slabších lidí začne péči zanedbávat, pokud nebude základní varianta zdarma.

Stát chce lidi více motivovat k prevenci a péči o zuby. Ti, kteří chodí poctivě na prohlídky, by mohli podle návrhu získat od pojišťovny odměnu. Příspěvek by pak mohli využít na doplacení plomby .

Se změnou počítá resort i u čištění a výplně kořenových kanálků neboli endodoncie. Pro děti má zůstat dál plně hrazena, dospělým stát přispěje jen zčásti. I tady je snaha motivovat k prevenci.

Současný model je v reálu nefunkční. Pojišťovny dospělým sice čištění kanálků hradí, v praxi ale většina pacientů platí plnou cenu. Často několika tisícové částky. Zubaři tvrdí, že hrazená varianta není dlouhodobě spolehlivá a nepokryje skutečné náklady.

Návrh chce ministerstvo v polovině dubna poslat k dalším připomínkám. Obsahuje řadu dalších úprav. Rozšířit má třeba pravomoci pro předepisování léčby fyzioterapeutům a ergoterapeutům, k nimž chodí lidé se žádankou od praktika. Do sněmovny by mohl jít zákon začátkem léta.