Bezplatných převozů k lékaři ubylo. Lidé jezdí taxíky, posílila i domácí péče

„Pomáháme třeba paní na vozíku, která má i plicní ventilaci, bydlí v domě s pečovatelskou službou a tyto služby využívá, ale nejsou moc pružné,“ přiblížila Novinkám Daniela Dolejší ze sociální poradny Rady seniorů.

Seniorka si oblíbila službu Bezba, která se specializuje se na přepravu zdravotně tělesně postižených po metropoli, má i bezbariérové vozy, a spolufinancuje ji pražský magistrát. Vytížení je podle Dolejší ale velké, takže musí seniorka leckdy využít taxík nebo sanitku dopravní zdravotní služby.

„I ty se ale musí objednat nejméně čtyři dny dopředu a někdy vám řeknou, že už mají plno. Záleží na období. Pokud nejde o něco mimořádného, tak si návštěvy u lékaře musí senioři opravdu plánovat. Když jim řekne, ať přijdou znovu za měsíc, tak si to po návratu musí rovnou objednat,“ přiblížila zkušenost.

„Spíš teď ale vsází na taxíky, protože je to rychlejší,“ dodává Dolejší.

Převoz dopravní zdravotní službou přitom hradí zdravotní pojišťovny těm, kteří se nedokážou na plánovanou návštěvu k lékaři dopravit sami, ani veřejnou dopravou.

Zájem o bezplatný převoz ale opadá. „Počet přepravovaných pojištěnců v jednotlivých letech mírně klesá, což může být způsobeno dynamickým rozvojem služeb domácí péče,“ zhodnotila za VZP, která zastupuje 60 procent obyvatel, mluvčí Viktorie Plívová.

Přepravu proplatila pojišťovna před čtyřmi lety 226 tisícům lidí, o dva roky později už jen 207 tisícům a za loňský rok čekají další propad.

Převoz zdravotnickou dopravní službou využívají především senioři, kteří jsou mimo ohrožení života a nemají se jak bezpečně dopravit kvůli vyšetření nebo plánované hospitalizaci do ordinace.

„Velmi často jsou to pacienti s urotechnickými potížemi, třeba vypadlým nebo ucpaným močovým katétrem, což musíte řešit. Pacient se nevyprázdní a hrozí vznik infekce, bolesti břicha. Proto se musí dostat k urologovi, není to práce pro vysokoškolsky vzdělaného záchranáře,“ přiblížila mluvčí pražské zdravotnické záchranné služby hl. města Prahy Jana Poštová.

Dopravní záchranku si zřídili před dvěma lety, aby odlehčili sanitkám a ty mohly jezdit ke skutečně život ohrožujícím případům. Dlouhodobě totiž výjezdů přibývá.

Týmy dopravní zdravotní služby převážejí i osoby s drobnými úrazy nebo příliš vysokým tlakem. Loni vyjeli k přibližně 7500 pacientům. „Ověřili jsme si, že je ta služba bezpečně nastavená pro pacienty a je to opravdu využíváno,“ doplnila Poštová. Letos plánují službu posílit.

To, zda potřebuje pacient volající 155 na akutní záchranu života, či nikoliv, vyhodnotí operátor na dispečinku hned při zavolání. Podle toho pošlou posádku. Objednat si odvoz ale nejde. K tomu slouží soukromé společnosti. Některé „převozové sanitky“ si zřizují i přímo nemocnice.

Aby ale výjezd pojišťovna proplatila, musí na něj vystavit žádanku ošetřující lékař. Tu poté nemocný pojišťovně vykáže. Buď ji vydá specialista, který odesílá pacienta na další péči, anebo praktický lékař.

„Za mě se ta služba využívá méně než dřív. Řada lidí má lépe dostupnou hromadnou dopravu. Takové to zneužívání, kdy nemám auto, nemá mě kdo odvézt, tak si zavolám sanitku, už pominulo,“ míní předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

V praxi ale naráží na to, že někteří nemocniční lékaři poukázku nevypíšou a ženou s tím pacienty k praktikovi, kterého by jinak vůbec vidět nemuseli.

Transport pojišťovna platí jen vybraným pacientům s omezeným pohybem a jen do místa nejbližší ordinace, kde mu péči mohou poskytnout. Pokud chce do vzdálenější kliniky, doplatí cestu ze svého.