Rakušan: Zemanovo okolí bylo možná bezpečnostním problémem

„Možná to nakonec ukazuje, že především okolí prezidenta Miloše Zemana bylo větším problémem, než si myslíme,“ uvedl Rakušan. To, že Zeman se svojí žádostí mířil zcela otevřeně směrem ke svému nejbližšímu spolupracovníkovi, podle něj ukazuje, že je potřeba změny stylu prezidentování a chápání této funkce. Fiala má jeho jednoznačnou podporu.

S případnou abolicí by nesouhlasil ani místopředseda Sněmovny a první místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček. Uvedl, že premiér v tomto případě postupoval správně.

Fiala žádost odcházejícího prezidenta ve středu projednal v utajeném režimu na vládě s přítomnými ministry, kteří ho v rozhodnutí abolici nepodepsat podpořili.

Abolice může buď zastavit trestní stíhání, což by byl případ dotační kauzy, v níž je obviněn Mynář, nebo nařídit, aby se trestní stíhání v určitém případě ani nezahajovalo.

Premiér odmítl připojit svůj podpis stejně jako loni. Tehdy ho Zeman podle Deníku N požádal o spolupodpis abolice, která by znemožnila zahájit případná stíhání v kauzách skartace vrbětické zprávy a úniků informací Bezpečnostní informační služby (BIS) na Hrad. Zeman poté uvedl, že Fialu o nic takového nežádal. Ve středu v nejvyšší ústavní funkci po deseti letech skončil, Hrad s ním opustil i Mynář.

Mynář je od jara 2021 trestně stíhán za poškozování finančních zájmů Evropské unie a dotačního podvodu. V případu jde o šestimilionovou dotaci na dostavbu penzionu v Osvětimanech na Uherskohradišťsku, kterou získala Mynářova společnost Clever Management. Podle policie neuvedla v žádosti všechny údaje, a peníze proto získala neoprávněně.

Prezident má právo udělovat milosti, amnestie a abolice. Pro amnestii a abolici k tomu potřebuje spolupodpis předsedy vlády, případně podpis jím pověřeného člena kabinetu. V případě abolice prezident nařídí, aby se trestní stíhání pro určitý trestný čin nezahajovalo, a pokud už zahájeno bylo, ale nebylo doposud pravomocně skončeno, aby bylo zastaveno.