Bezpečnostní dohoda s Ukrajinou je jen nezávazná deklarace, míní odborník

Pokud by se v budoucnu odehrál ruský ozbrojený útok, do 24 hodin se má Česko a Ukrajina začít domlouvat na dalších krocích. Česká strana pro takový případ potvrdila finanční pomoc, moderní vojenskou techniku a své úsilí, aby Rusko uhradilo ekonomické a další škody. Dohoda hovoří o situaci, kdy by skončila současná plnohodnotná ruská invaze a Rusko poté znovu na Ukrajinu zaútočilo.

„Českou republiku dohoda k ničemu nezavazuje. Není to legislativní akt, který by měl hodnotu mezinárodní smlouvy,“ řekl František Mičánek, brigádní generál v záloze a emeritní děkan vojenské školy NATO Defense College v Římě. „Dohoda deklaruje dobrou vůli obou stran. Tak bych četl i tuto pasáž, tedy že Česko bude, pokud možno, Ukrajině pomáhat v současnosti i budoucnosti.“

Podle Mičánka dohoda rozhodně nezavazuje k boji českých vojáků na straně Ukrajiny. Možnost přímého zásahu do bojů na straně Ukrajiny ostatně vyloučil i samotný rezort zahraničních věcí. „Cílem bylo zformulovat, co vše pro Ukrajinu děláme, a zároveň využít toho, že se Ukrajina také k něčemu zaváže. Požadavkem Západu v podobných dohodách je, aby se zavázala k práci na reformách,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. V textu se uvádí, že Ukrajina bude pokračovat v reformách soudnictví, právního státu, boje s korupcí nebo legalizace výnosů z trestné činnosti.

V dokumentu se uvádí, že Česká republika od počátku ruské invaze poskytla Ukrajině vojenskou pomoc ve výši kolem 400 milionů eur, tedy v přepočtu přes deset miliard korun. Uvádí se také, že Česko přijalo v přepočtu na obyvatele nejvyšší počet vysídlených osob z Ukrajiny v rámci Evropské unie a pustilo je do svého systému veřejného zdravotního pojištění a vzdělávání.

„Dohoda říká, že Česko bude mít určitý podíl nejen ve válečné části, ale hlavně v té poválečné, tedy při rekonstrukci Ukrajiny. To hodnotím velmi pozitivně,“ uvedl Mičánek. O bezpečnosti a obraně se mají každoročně radit vysocí představitelé obou zemí, kteří budou vyhodnocovat vytčené cíle.

Bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) je k dohodě zdrženlivý. „Vnímám ji jako politický marketing současné vlády. Je nezávazná, neratifikoval ji prezident ani parlament, má spíše symbolický charakter,“ uvedl Metnar. Řekl, že dohoda zmiňuje například český výcvik až čtyř tisíc ukrajinských vojáků ročně. „To nicméně už formálně řeší úplně jiné mezinárodní dokumenty, které už jsou schválené,“ řekl bývalý ministr.

Podle něj ANO vždy podporovalo pomoc Ukrajině, chválil i plánovanou výstavbu zbraňových továren, tu nicméně opět řeší jiné smlouvy mezi českými a ukrajinskými firmami.

Dohoda zmiňuje i potenciálně opačnou situaci, kdy by Česká republika byla napadena a Ukrajina jí měla pomáhat. „Účastníci budou usilovat o to, aby vojenské schopnosti Ukrajiny byly na takové úrovni, aby v případě vnější vojenské agrese vůči České republice byla Ukrajina schopna poskytnout účinnou vojenskou pomoc,“ píše se v dokumentu.

„To je otázka daleké budoucnosti,“ uvedl Mičánek. Dodal nicméně, že už dnes se řeší, aby systémy Ukrajiny byly v souladu s těmi Severoatlantické aliance. „Budoucnost Ukrajiny a jejích občanů je v EU a NATO,“ zmiňuje dohoda. Obě podepsané strany, tedy Česko a Ukrajina, také potvrzují „své odhodlání pohnat Ruskou federaci k odpovědnosti za ztráty a škody v důsledku ruské agrese“. „Účastníci zdůrazňují svůj pevný úmysl postavit před soud osoby odpovědné za válečné zločiny,“ podepsali také Fiala a Zelenskyj.