Článek
V pátek velení armády uspořádalo seminář vojáků a odborníků o využívání umělé inteligence v armádě. Náčelník generálního štábu Aleš Opata tam uvedl, že všechny armády investují do umělé inteligence a zůstat pozadu by znamenalo ohrožení bezpečnosti.
„Můžeme tomu říkat klukovské sny nebo přehnané požadavky. Ale ve skutečnosti jde o jediné – o přežití a národní bezpečnost. Zítra už bude pozdě,“ řekl Opata.
Armáda strojů a jejich etika
Vojáci využívají umělou inteligenci už dnes v terénu i ve štábech. Samotní vojáci mají k dispozici drony a také roboty a další bezosádkovou techniku. Roboty používají také pyrotechnici, kteří tak mohou bezpečně zneškodňovat miny a munici. Velení armády zase bude čím dál více využívat obřích počítačů a umělé inteligence při zpracování dat a rozhodování.
Česká armáda má problém. Nové pušky selhávají
Na vojáka v boji se podle Opaty hrne spousta informací, a protože nemá čas je rychle vyhodnotit, tak dělá chyby. „Umělá inteligence nám pomůže tento nedostatek překonat. Potřebujeme rozšířit schopnosti člověka a pojem kyborg už také přestává být sci-fi,“ poznamenal generál.
Kyborg je výraz, který se využívá v literatuře pro člověka vylepšeného strojem, ale už dnes zbrojaři vyvíjejí např. speciální helmy, které vojákům nebo pilotům ukazují různé informace nebo pomáhají vidět dál nebo v noci. Podle Opaty musí armáda, pokud se chce modernizovat, více spolupracovat s technologickými firmami. „Proto je nutné odbourat kriminalizaci toho, když se vojáci setkávají s komerční sférou, protože jinak se do armády nové technologie nedostanou,“ uvedl.
První kyborg na světě: Dokážu cítit vesmír, ale opilé ženy mě tahají za anténu
Armádě pomůže vyspělá elektronika i ve výcviku, virtuální realita připraví vojáka na situace, kterou by reálně nemohl nikdy vyzkoušet.
Podle generála je podstatné, jak budou stroje autonomní. „Musí vnímat své okolí a přizpůsobit se mu stejně, jako by to udělal voják. Spolupracovat s dalšími autonomními systémy. Pak teprve můžeme mluvit o armádě strojů,“ podotkl Opata.
Otázkou je, jestli dovolit strojům autonomně střílet na člověka. Lidsky je odpověď jasná, že bychom to strojům neměli nikdy dovolit.
Podle vedoucího katedry vojenské robotiky na Univerzitě obrany Jana Mazala tuto otázku řeší OSN více než deset let. A ještě nenašlo odpověď, protože existuje bezpečnostní riziko, že státy, které nebudou etické hranice respektovat, budou v boji mnohem efektivnější.
Gripeny stárnou, armáda chce víc stíhaček
„Otázkou je, zdali jsme připravení prohrát válku, protože budeme hledět na etické aspekty,“ podotkl Mazal.
Podle něj je technologie autonomních strojů už realitou a na silnicích už dokážou dobře fungovat. Armáda teď hledá řešení autonomních vozidel, která budou fungovat v terénu, aniž by zdržovala postupující vojsko.
„Na Univerzitě obrany společně se státním podnikem VOP CZ vyvíjíme už čtvrtou generaci bezosádkových prostředků a teď se primárně soustředíme na využití umělé inteligence při navigaci,“ uvedl Mazal. Dodal, že očekává, že už v roce 2030 budou armády používat vysoce autonomní stroje.