Bez křížů a bez nutnosti velké péče. Plzeň zřídila lesní hřbitov

Jako netradiční pohřebiště nyní slouží dvouhektarová část lesoparku Špitálský les, oplocený areál přiléhá k severní zdi Ústředního hřbitova. Jde o alternativu pro ty, kteří chtějí hrob pro své blízké, ale nemíní se o něj starat.

„Není to o tom, že tam lidé budou chodit zapalovat svíčky, je to trochu o něčem jiném,“ řekl Právu Jiří Skala, ředitel Správy hřbitovů a krematoria města Plzně.

Připadáte si tady spíše jako v parku. S tou nevýhodou, že dovnitř se dostanete jen průchodem přes klasický hřbitov.

Lesopark procházel postupnou úpravou dlouhá léta. „Bylo to náročné, šlo o zanedbaný kus lesa. Dnes už vypadá jinak, prořezané stromy, oplocení, cesty. Jednalo se o investici v řádu statisíců,“ uvedl Skala.

Cesty jsou přírodní, žádný beton nebo zámková dlažba, pod spadaným listím jen vykukují rozeseté kamenné desky, nemají ani metr čtvereční. A pod každou z nich se skrývá plastový minisklípek pro uložení až dvanácti malých uren.

Podle Lucie Jílkové ze zmíněné organizace je zatím vybudováno v několika sektorech sto takovýchto míst. „Každé stojí 9717 korun a k tomu se platí nájem, který nyní činí zhruba čtyři sta korun za rok,“ vysvětlila Jílková. „Zájem je, lidé se chodí ptát, několik míst už je pronajatých,“ podotkla. Po obsazení všech „sklípků“ bude podle Skaly možné vybudovat další: „Areál je obrovský, jsou tady možnosti na desítky let dopředu.“

Novinka má zatím jen minimální publicitu, o jejím zřízení informovaly pouze webové stránky uvedené správcovské organizace. „Lesní hřbitov? O tom nevím,“ reagoval Tomáš Soukup (ANO), starosta plzeňské čtvrti Doubravka, v níž se atypické pohřebiště nachází.

V Plzeňském kraji jde o první vlaštovku, v Česku ale několik podobných zařízení funguje, třeba v Praze, Zlíně, Písku nebo v Hradci Králové – tam slouží už od roku 1939, zabírá sedmnáct hektarů a na rozdíl od plzeňského umožňuje i tradiční pohřby v rakvi do země.

Ústřední hřbitov se proměnil i na opačné straně: zdevastovanou zeď kolem Rokycanské třídy nahradila nová. Masivní, částečně železobetonová, částečně zděná, 537 metrů dlouhá hradba stála přes dvanáct milionů bez DPH.

Stavba skončila v červnu, trvala třináct měsíců a měla by vydržet podstatně déle než její předchůdkyně z roku 2004, která se začala drolit už po pár letech. Vadily jí velké rozdíly teplot na severní a jižní straně i příděl soli od aut ze sousední frekventované magistrály.

„Nová zeď je sice vzhledově stejná, ale konstrukčně výrazně odolnější,“ ujistil Pavel Grisník, vedoucí odboru investic plzeňského magistrátu.