Hlavní obsah

Beton a štěrk na místě keltského oppida? Projekt na okraji Prahy budí nevoli

Dolní Břežany

Nevoli vzbudil u části veřejnosti projekt revitalizace vrchu Hradiště na jižním okraji Prahy, kde jsou pozůstatky bývalého keltského oppida Závist. Odpůrci, kteří proti němu sepsali petici, mu mimo jiné vytýkají, že místo, kde nyní bují náletové rostliny, navrhli architekti „zpřítomnit“ s pomocí štěrku a betonu. Obec Dolní Břežany vedená starostou Věslavem Michalikem (STAN) předala projekt k územnímu řízení stavebnímu úřadu Středočeského kraje. Hejtmanství k němu plánuje uspořádat ještě do konce roku veřejnou debatu.

Revitalizace oppida Závist budí nevoliVideo: Novinky

Článek

Bývalé keltské oppidum, které leží v katastru obce Dolní Břežany, je významnou archeologickou památkou. První osídlení se zde datuje do doby bronzové. Největšího rozkvětu ale sídliště dosáhlo zhruba v prvním a druhém století před naším letopočtem. Podle současných poznatků bylo nejlidnatějším a nejrozsáhlejším na území České republiky, a tak není divu, že bylo v roce 1998 prohlášeno národní kulturní památkou.

Archeologický průzkum zde skončil v roce 1990 a v letech 2003–2004 bylo naleziště zakonzervováno, tj. zavezeno sutí ve vrstvě zhruba 4 m, a povrch kopce byl upraven do současné podoby. Postupem času se na prostoru ujala nová, náletová vegetace v podobě křovin. Lokalitou vede naučná stezka o keltské historii a samotný kopec je oblíbeným místem pro vycházky nejen místních obyvatel.

Foto: Jana Nesvadbová, Novinky

Stavba rozhledny je první etapou revitalizace vrchu Hradiště.

V minulých týdnech se ovšem na vrchu objevila těžká technika a začala zde vyrůstat dřevěná rozhledna podle návrhu architekta Martina Rajniše. To přitáhlo pozornost obyvatel nedalekých obcí i návštěvníků Závisti. Po pečlivém hledání na stránkách obce Dolní Břežany zjistili, že zde započala první fáze projektu nazvaná Akropole Závist – Zpřítomnění.

Cenu za architekturu získal návrh rekonstrukce Helfštýna

Kultura

Nespokojenost u části veřejnosti vyvolala zejména chystaná druhá fáze, jejíž podobu navrhl architekt Josef Pleskot.

Ta na vrchu, přímo nad akropolí, předpokládá vytvoření čtverce o délce strany 56 metrů s bílým mlatovým povrchem. Na něj mají být přímo nad dochovanými půdorysy jednotlivých historických staveb uloženy 30 cm vysoké železobetonové barevné bloky kopírující jejich tvary. V okolí čtverce až k dubinám lemujícím vrchol kopce pak má být plocha vysypána štěrkem.

Foto: Mapy.cz/AP atelier

Návrh na řešení plochy pod rozhlednou.

Ještě před zakonzervováním se mohli lidé na místě procházet mezi zbytky starobylého zdiva, které postupně zarůstalo vegetací. Nyní z odhalených staveb běžný návštěvník nevidí nic.

„Víme, že jeden chrám měl tvar čtverce, jeden chrám měl tvar obdélníku, jiný chrám měl tvar trojúhelníku, a dokonce tam bylo kruhové cosi, o čem se úplně neví, co to vlastně bylo. Vlastně ta fascinace, to rozvržení a ty vzájemné geometrické vztahy, které byly nalezeny při archeologickém výzkumu, evokovaly úplně jednoznačně geometrii, tak jsme se rozhodli pro způsob interpretace v duchu abstraktního myšlení,” vysvětluje podstatu svého návrhu architekt Pleskot.

Oslovili jsme odborníky, hájí se starosta

Oslovení architekta Josefa Pleskota je výsledkem jednání obce s archeology.

„Dlouhodobě spolupracujeme s archeologickým ústavem. … Dělali jsme s nimi nějakou naučnou stezku a z té spolupráce vlastně vyplynula diskuse o tom, že je to tam škaredé – navážka, křídlatka, patníky – a co s tím. Několikrát jsme s nimi jednali, probíhaly diskuse, u kterých jsme my byli spíš posluchači. Z té diskuse vyplynulo objednat studii od Pleskota,” říká starosta Věslav Michalik.

Foto: Jana Nesvadbová, Novinky

Lokalitou vede naučná stezka o její (nejen) keltské minulosti.

Foto: Jana Nesvadbová, Novinky

Na vrchu kopce Hradiště je altán s informačními panely, z nichž se návštěvník dozvídá spoustu zajímavých informací o historii místa i jeho archeologickém průzkumu.

Podle něj hotovou studii architekti Pleskot a Rajniš společně prezentovali před zástupci krajského úřadu, Národního památkového úřadu a archeologických pracovišť. Obec tímto krokem podle Michalika chtěla předejít pozdějším průtahům a komplikacím při schvalování projektu.

„Chtěli jsme předejít tomu, aby obec dávala zpracovat dokumentaci pro územní rozhodnutí a věděla dopředu, že je neprůchozí, abychom neutráceli peníze za něco, co nemá smysl. Když ze studie vyplynulo, jak to má vypadat, řekli jsme si, že je to spíš odvážnější a že bude lepší se všech zeptat, jestli si dokážou představit, že návrh pak ve formálních schvalovacích procesech projde,” sdělil Michalik.

Nedostatečně informovaná veřejnost

Zatímco s úřady obec jednala, veřejnost zůstávala dlouho bez podrobnějších informací. Záměr a podobu projektu projednalo místní zastupitelstvo i rada, takže se objevily pak na stránkách obce. To ale také bylo všechno, což kritici považují za naprosto nedostačující.

„O úpravě takto významné kulturní a historické památky se přece musí jednat na úrovni celé země. To je, jako kdyby si jedna z vesnic nedaleko Stonehenge odhlasovala, že jeden z těch menhirů natřou červeně!” zlobí se Ian Bryan, původem britský architekt, který bydlí na nedaleké Zbraslavi a v Čechách žije už 27 let.

„Každý týden sem chodím. Pro mě je ten celý areál unikátním místem. Můžete cítit, že tu bylo veliké sídliště. Je tu nádherná příroda a je to velice klidné místo. Velice spirituální,” dodává.

Foto: Jana Nesvadbová, Novinky

Před léty sutí zasypané vykopávky jsou dnes porostlé převážně náletovými druhy rostlin. Na nutnosti tuto lokalitu upravit se shodují všichni.

Dle jeho názoru a lidí podepisujících petici proti realizaci projektu se použité materiály jako beton a syté barvy do dané lokality naprosto nehodí.

„Žádáme proto obec Dolní Břežany, aby zastavila stavbu 'Akropole Závist – Zpřítomnění', pro niž nyní získává územní a stavební povolení, a přehodnotila její podobu tak, aby namísto betonu a štěrku zahrnovala úpravu a údržbu zeleně, aby vrch kopce Hradiště mohl dále sloužit všem svým návštěvníkům stejně jako doposud,” píše se v závěru petice.

Historik zachraňuje zámek na Ústecku

Cestování

Projekt „zpřístupnění národní kulturní památky Závist“ považuje za nešťastný také antropoložka Alexandra Zimt.

„Jeho autoři používají moderní termíny, ale moderní trendy managementu krajiny se zajímají o lidi, zatímco tento projekt moderními termíny pouze omlouvá zastaralé použití betonu, které je v době virtuálních expozic zbytečné. Pleskotova štěrkovo-betonová instalace 'Zpřítomnění', která zabere většinu akropole, upozaďuje funkce, které Závist jakožto archeologická a turistická památka v přírodě má. Je to místo k procházce, místo k relaxaci, ke hře s dětmi, místo k vytváření zážitků s blízkými. Závist je aktuálním, interaktivním místem, kam se lidé vracejí a na němž prožívají svou každodennost. Projekt Zpřítomnění je vlastně z místa, které nyní spojuje přírodu s archeologickou památkou, vyžene, protože vršek kopce Hradiště sterilizuje,” sdělila Novinkám.

Kromě nedostatečného informování veřejnosti si všímá i způsobu zadání zakázky na návrh: „K projektu navíc nebyla uspořádána ani veřejná diskuse, ani krajinářská či architektonická soutěž, což je u projektu takovéhoto rozsahu a významnosti zvláštní.”

Památkáři souhlas vydali, ale...

Své odborné vyjádření k projektu poskytli i zástupci Národního památkového ústavu.

„Z pohledu památkové péče je zásadní, aby jakýkoliv plánovaný záměr na kulturní památce byl v maximální možné míře šetrný k dochovaným archeologickým situacím a nálezům. V případě NKP (národní kulturní památky – pozn. red.) Závist jsou archeologické terény a nálezy uložené v zemi a historický georeliéf je mezi zásadními hodnotami, které jsou chráněny. Chystané projekty by tedy tyto archeologické terény a nálezy neměly narušit,” sdělila Novinkám tisková mluvčí Národního památkového ústavu Jana Hartmanová.

Foto: Jana Nesvadbová, Novinky

V současné době místa půdorysů označují patníky.

Památkáři podle ní oceňují snahu důstojně upravit dlouhodobě zanedbaný prostor. „Proto naše odborné vyjádření záměr prezentace archeologických nálezů a jejich hodnot shledalo za přípustný, současně se však kriticky vyjadřuje k samotnému architektonickému pojetí rozhledny a doporučuje přepracování projektu směrem k decentnější formě, která docílí většího souladu s místem i krajinou,” dodává.

Veřejná diskuse nakonec proběhne

Nedostatky v informování veřejnosti chce podle posledních informací napravit Krajský úřad Středočeského kraje. Ten chce projekt představit 6. prosince nejenom odborníkům, ale v brzké době i veřejnosti.

Hrad Hněvín dozná řady změn

Cestování

„Vše je zatím pouze ve fázi ideového návrhu a studie. Spolu s Ústavem archeologické památkové péče středních Čech a architektem Josefem Pleskotem plánujeme do konce roku uskutečnit veřejné seznámení s celým záměrem,“ ujišťuje radní pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Václav Švenda.

Zpřítomnění archeologické lokality Závist prozatím není ani předmětem jednání se žádným orgánem státní správy, uvádí ve své tiskové zprávě krajský úřad.

O něco složitější bude veřejná prezentace projektu občanům. „Pokud jde o veřejné projednávání, termín a místo jsou zatím v jednání, bohužel aktuální epidemiologická situace přípravy trochu komplikuje. Každopádně snaha je uspořádat veřejné představení návrhu do konce roku. O přesném termínu budeme informovat,” slibuje tisková mluvčí Středočeského kraje Zuzana Žídková.

Reportáž o plánované revitalizaci oppida Závist (verze s anglickými titulky)Video: Novinky

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám