Hlavní obsah

Benešovy dekrety odolaly, Mercedes Dietrichsteinová majetek nedostane

Právo, Petr Kozelka
Aktualizováno

Nejenom miliardový majetek na Břeclavsku včetně zámku v Mikulově, domů a pozemků, ale vlastně i platnost Benešových dekretů. To vše bylo v sázce v soudní při, kterou vedla dědička šlechtického rodu Dietrichsteinů Mercedes. Poté, co jí nevyhověl okresní soud v Břeclavi, obrátila se svým odvoláním na brněnský krajský soud. Ale ani ten jejím návrhům ve čtvrtek nevyhověl.

Foto: Petr Kozelka, Právo

Mercedes Dietrichsteinová u soudu

Článek

Dědička se majetku nedomáhala v restitučním řízení, ale určovací žalobou. Takový postup byl už ale několikrát judikován jako obcházení restitucí.

O majetek přišel otec Mercedes Alexandr von Dietrichstein po konci druhé světové války na základě Benešových dekretů. Podle dědičky ale neoprávněně.

„Mému otci byl zkonfiskován majetek proto, že byl Němec, ale ne proto, že byl zrádce. Nebyl to ale žádný čistokrevný Němec, měl českou babičku, ruskou prababičku, tatínek byl napůl Francouz, ve skutečnosti měl tak pětinu německé krve v sobě. V dokumentech jsem neviděla žádnou zmínku o tom, že by byl otec člen SdP, má rodina sloužila zájmům této země po pět set let, ale to asi nemá žádný vliv na to, co se stalo. Dělení na Němce a Čechy mě znepokojuje, vždyť jsme lidé, bratři,“ snažila se přesvědčit soud šarmantní jednaosmdesátiletá Mercedes, která kvůli soudnímu jednání dorazila z domovské Argentiny.

Může se obrátit na Nejvyšší soud

Její obhájce argumentoval tím, že se soudu nepodařilo získat takové důkazy, které by potvrzovaly, že by otec byl německým občanem. „Naopak se podařilo prokázat, že nebyl člen NSDAP, ani jiného německého spolku. Spornou otázkou je, zda byl, či nebyl člen SdP, tedy sudetoněmecké strany,“ prohlásil advokát.

Dodal, že jeho klientka nebyla spokojena ani s tím, že musela o majetek bojovat proti sedmi protivníkům současně, o majetek totiž zažaloval sedm současných vlastníků, mimo jiné Agenturu ochrany přírody a krajiny, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo Jihomoravský kraj. „Nebyla tak dodržena zásada rovnosti zbraní,“ tvrdila ve svém odvolání.

„Otec žalobkyně žádal o to, aby byl přijat do NSDAP, žádost osobně podepsal a sama jeho dcera potvrdila, že to je podpis jejího otce. Ke konfiskaci došlo ze zákona. V roce 1945 bylo Československo právním státem, Alexandr se navíc proti konfiskaci nijak nebránil, přestože tu možnost měl,“ argumentoval jeden z advokátů žalovaných institucí. „Jak byla tvrdá válka, tak byly tvrdé i zákony, které po ní následovaly,“ dodal další.

Mercedes Dietrichsteinová se může ještě obrátit s dovoláním na Nejvyšší soud.

Související témata:

Výběr článků

Načítám