Článek
Benešová se musí omluvit osobně dopisem žalobcům a tiskovou zprávou v České tiskové kanceláři, zaplatí rovněž náklady soudního řízení.
Benešová podle svých slov prohru u Vrchního soudu očekávala. „Dalo se to předpovídat od prosince, kam to tady směřovalo,“ reagovala na verdikt. „Změněný rozsudek mě nepřekvapuje a určitě si podáme dovolání,“ podotkla bývalá nejvyšší státní zástupkyně.
Opakované změny verdiktů
Omluvné dopisy prý žalobcům rozešle. „Rozsudek budu muset respektovat, to znamená zaplatit náklady řízení, učinit omluvu a v případě, že mi vyhoví Nejvyšší soud, tak se to zase otočí. Bude se odvolávat, co se slíbilo a slibovat, co se odvolalo,“ konstatovala Benešová.
Právní zástupce Pavla Kučery Jaroslav Ortman přivítal rozhodnutí soudu s nadšením. „Žalovaná doktorka Benešová neunesla tíhu důkazního břemene a odvolací soud prokázal to, co jsme říkali, že advokát, příslušník takového stavu, se má chovat distingovaně a nepoužívat výrazy, které používá paní Benešová,“ komentoval průběh soudního sporu Ortman.
„Paní žalovaná přednesla vlastně jediný hmatatelný důkaz, to byl dnes provedený výslech svědkyně Andělové, který nepřesvědčil vůbec nikoho,“ podotkl advokát.
Kauza Čunek
Benešová v prosinci 2007 označila v souvislosti s kauzou tehdejšího místopředsedy vlády Jiřího Čunka Veseckou, jejího náměstka Karla Černovského, bývalého místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru, exministra spravedlnosti Pavla Němce, náměstka pražského vrchního státního zástupce Libora Grygárka, šéfa jihomoravských státních zástupců Petra Coufala a žalobce Arifa Salichova za "zákulisní justiční mafii, která se snaží justici plně ovládnout, aby sloužila v zájmu vládnoucí garnitury".
Prvoinstanční soud vyhověl pouze Grygárkovi, Benešová se mu následně omluvila. Coufal a Salichov před druhým kolem sporu žaloby stáhli.
Zlatuše Andělová u soudu opět popisovala schůzky s Kučerou a Němcem
Na první schůzce 6. února 2007 v ostravské restauraci Rusticana se měl Kučera s Němcem zajímat o to, jak jsou podřízení Andělové daleko se stíháním Čunka kvůli údajné korupci za doby jeho starostování ve Vsetíně.
Senát v té době rozhodoval o případném Čunkově vydání k trestnímu stíhání. „Byl to dotaz na interní činnost orgánů činných v trestním řízení. Proto jsem o schůzce bezprostředně informovala svého nadřízeného Ivo Ištvana (Vrchního státního zástupce v Olomouci, pozn.),“ uvedla Andělová. Dodala, že na takové informace neměli oba muži nárok.
Druhou schůzku s Kučerou a Němcem svolala na 28. února do Brna Vesecká. Původně se měla konat na Nejvyšším státním zastupitelství, pak ale byla přesunuta do hotelu Internacional. „Vedl to Kučera. Řekl, že jde o případ Čunka, který je velkým problémem pro vládu. Že se za něj hledá náhrada a že by nebylo dobré, aby trestní řízení skončilo brzy,“ uvedla Andělová s tím, že Kučera měl projevit přání, aby se trestní řízení protáhlo do května nebo června. „Nevím, zda mluvil za sebe nebo za někoho jiného,“ podotkla státní zástupkyně. Také o druhé schůzce prý informovala Ištvana. „Řekl, že když u toho byla Vesecká a do trestní věci Jiřího Čunka nebylo zasaženo, není důvod k opatřením,“ řekla Andělová.
Třetí schůzka se odehrála 17. května během oběda při slavnostním otevírání Justičního paláce v Jihlavě. V rozhovoru s Kučerou, Němcem a Veseckou řekla, že vyšetřování Čunka je u konce a státní zástupce na vicepremiéra připravuje žalobu.
Tam měl padnout i výrok Kučery, že nezávislost rozhodování musí ustoupit politickým zájmům, protože hrozí pád vlády.
„Schůzka se konala ve čtvrtek a další úterý přišla od obhájce (Čunkova) písemná žádost na Nejvyšší státní zastupitelství, aby byla věc delegována do Prahy,“ podotkla žalobkyně.
To, že případ nakonec převzali žalobci z Jihlavy, vnímala prý jako reakci na to, že nevyšla vstříc přáním vzneseným na schůzkách. „Byla vyslovena určitá přání, ale když jsme se podle nich nezachovali, byla věc delegována do Jihlavy, kde došlo k zastavení trestního stíhání,“ uvedla Andělová.
